Yap

Yap nebo Wa'ab[1] zpravidla odkazuje na západopacifický ostrov v souostroví Karolíny, součást Federativních států Mikronésie. Hlavní ostrov tvoří čtyři samostatné ostrovy, které jsou odděleny průlivy a obkrouženy společným korálovým útesem. Yap je také jméno jednoho ze států, které tvoří mikronéskou federaci. Stát zahrnuje vlastní ostrov a široce roztroušené množství okolních ostrovů.

Yap
Satelitní snímek (2006)

vlajka
Poloha
Souřadnice9°32′ s. š., 138°7′ v. d.
StátMikronésie Mikronésie
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha
celková 308 km²
pevnina 100 km²
Počet obyvatel11 377 (2010)
Hustota zalidnění37 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.yapstategov.org
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrovy vznikly pozvednutím Filipínské desky. Krajina je kopcovitá, porostlá bujnou vegetací. Pobřeží většinou lemují mangrovové bažiny, na severních stranách ostrovů jsou pláže. Yap je přibližně 24 km dlouhý a 5-10 km široký, o rozloze 98 km² (uvažováno kromě oblasti korálového útesu). Nejvyšší bod Mount Taabiywol se nalézá v nadmořské výšce 178 m a je v obci Fanif na vlastním ostrově Yap.

V roce 2000 žilo ve státě Yap 11 241 obyvatel, většinou žijí v Colonii a v dalších deseti obcích. Stát má celkovou rozlohu 102 km².[2]

Hlavním městem státu Yap je Colonia. Stát zahrnuje ostrov Yap a sousední ostrovy, převážně atoly ležící na východ a na jih: Eauripik, Elato, Faraulep, Gaferut, Ifalik, Lamotrek, Ngulu, Olimarao, Piagailoe (West Fayu), Pikelot, Sorol, Ulithi a Woleai, a také ostrovy Fais a Satawal (viz mapa).

Mapa federativního státu Yap

Historie
Transport kamenných peněz na ostrově Yap (1880)

Od 17. století až do roku 1899 byl Yap španělskou kolonií ve Filipínském generálním kapitanátu. Španělé využívali Yap jako vězení pro ty, které zajali během Filipínské revoluce.[3] Po porážce ve španělsko-americké válce v roce 1898 a následné ztrátě Filipín, Španělsko prodalo ostrovy a další drobné pacifické državy Německu.

Před první světovou válkou byl Yap hlavním německým námořním komunikačním centrem a významným mezinárodním uzlem kabelové telegrafie se spojením na Guam, do Šanghaje, na Rabaul, Nauru a Manado. Po vypuknutí války byly ostrovy obsazeny Japonskem a v rámci Versailleské smlouvy byly v roce 1919 jako mandátní území Tichomořské ostrovy Společnosti národů svěřeny do správy Japonsku. Americké zájmy na ostrově zajišťovala dvoustranná americko-japonská smlouva uzavřená 11. února 1922.[4]

Ve druhé světové válce Američané obešli Japonci obsazený Yap v rámci strategie žabích skoků, i když ostrov byl pravidelně bombardován americkými loděmi a letadly a z Yapu startující japonské bombardéry způsobily na oplátku jisté škody. Japonská posádka se skládala ze 4423 příslušníků armády pod velením plukovníka Daihači Itóa a 1494 příslušníků námořnictva.[5]

Na konci války Yap obsadila americká armáda. Spojené státy spravovaly ostrov i celé Karolíny jako poručenské území rámci mandátu Organizace spojených národů (Poručenské území Tichomořské ostrovy) až do roku 1986. Toho roku Yap, Truk, Pohnpeia, Kosrae vytvořily nezávislý stát Federativní státy Mikronésie. Podle Dohody o volném přidružení (Compact of Free Association) mají občané Mikronésie povolen vstup do USA s určitými omezeními. Na Yapu působí od roku 1966 americké Mírové sbory. Další americké neziskové organizace, mezi nimi např. Habele, působí na vlastním Yapu a na vnějších ostrovech s cílem odstranit nerovnosti ve vzdělání.

Kultura

Kamenné peníze
Související informace naleznete také v článku Rai (peníze).
Přibližně 8 stop (2,4 m) vysoký kamenný peníz (rai) v obci Gachpar

Yap je známý kamennými penězi nazývanými rai.

Doprava
Mezinárodní letiště Yap

Ostrov je letecky spojen se světem mezinárodním letištěm Yap, které je mj. obsluhováno lety společnosti United Airlines.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yap na anglické Wikipedii.

  1. "Yap" v místním jazyce, japštině
  2. FSM Population [online]. [cit. 2012-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-29. (anglicky)
  3. Recalling the revolution: memoirs of a Filipino general. Madison, WI: University of Wisconsin, Center for Southeast Asian Studies, 1992. ISBN 1-881261-05-0. (anglicky)
  4. Text in League of Nations Treaty Series, vol. 12, pp. 202–211.
  5. ; ALSLEBEN, Allan. Japanese garrisons on the by-passed Pacific Islands 1944–1945 [online]. 1999–2000 [cit. 2016-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-06. (anglicky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.