Třída Marconi

Třída Marconi byla třída křižníkových ponorek italského královského námořnictva. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Ve službě v italském námořnictvu byly v letech 1940–1943. Účastnily se bojů druhé světové války. Jednu nějaký čas provozovalo Německo a Japonsko. Všechny byly ve válce ztraceny.[1]

Třída Marconi
Leonardo da Vinci
Obecné informace
UživateléRegia Marina
Kriegsmarine
Japonské císařské námořnictvo
Typponorka
Lodě6
Osud5 ztraceno
1 zajata
Předchůdcetřída Liuzzi
Nástupcetřída Cagni
Technické údaje
Výtlak1175 t (na hladině)
1465 t (pod hladinou)[1]
Délka76,5 m
Šířka6,81 m
Ponor4,72 m
Pohon2 diesely, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby
Rychlost17,8 uzlu (na hladině)
8,2 uzlu (pod hladinou)
Dosah10 500 nám. mil při 8 uzlech (na hladině)
110 nám. mil při 3 uzlech (pod hladinou)
Posádka57
Výzbroj1× 100mm kanón
4× 13,2mm kulomet (2×2)
8× 533mm torpédomet (8×1, 12 torpéd)
Ostatníoperační hloubka ponoru 90 m

Stavba

Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Jednalo se o vylepšenou verzi třídy Marcello. Postavily je italské loděnice OTO v Muggiano a Cantieri Riuniti dell'Adriatico (CRDA) v Monfalcone. Do služby byly přijaty roku 1940.[1]

[2]

Jednotky třídy Marconi:[3]

JménoLoděniceZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyPoznámky
Maggiore BaraccaOTO193921. dubna 19401940Dne 8. září 1941 západně od Gibraltaru taranována a potopena britským eskortním torpédoborcem HMS Croome.
Michele BianchiOTO19393. prosince 19391940Dne 5. července 1941 v Biskajském zálivu potopena britskou ponorkou HMS Tigris.[1]
Leonardo da VinciCRDA193816. září 19391940Dne 23. května 1943 poblíž mysu Fisterra potopena britským torpédoborcem HMS Active a fregatou HMS Ness.
Alessandro MalaspinaOTO193918. února 19401940Dne 21. září 1941 ztracena z neznámé příčiny v severním Atlantiku.
Guglielmo MarconiCRDA193830. července 19391940V listopadu 1941 ztracena z neznámé příčiny v severním Atlantiku.
Luigi TorelliOTO19396. ledna 19401940Po italské kapitulaci byla 10. září 1943 zajata Japonskem, předána Německu a provozována jako UIT25. Po německé kapitulaci ji provozovalo Japonsko jako I-504. Dne 2. září 1945 byla zajata v Kóbe. Roku 1946 potopena.

Konstrukce

Ponorky nesly čtyři příďové a čtyři záďové 533mm torpédomety se zásobou 12 torpéd. Dále nesly jeden 100mm kanón a čtyři protiletadlové 13,2mm kulomety Breda Model 1931. Pohonný systém tvořily dva diesely CRDA o výkonu 3600 bhp a dva elektromotory Marelli o výkonu 1500 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 17,8 uzlu na hladině a 8,2 uzlu pod hladinou. Dosah byl 10 500 námořních mil při rychlosti 8 uzlů na hladině a 110 námořních mil při rychlosti 3 uzly pod hladinou.[1] Operační hloubka ponoru dosahovala 90 metrů.[3]

Modifikace

Roku 1942 byla Leonardo da Vinci upravena pro nesení miniponorky třídy CA. Roku 1943 byla Luigi Torelli upravena pro transport nákladu do Japonska a zpět. V průběhu první takové plavby však Itálie kapitulovala a ponorku následně provozovalo Německo a později Japonsko.[1]

Odkazy

Reference
  1. GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 306. (anglicky)
  2. Calvi [online]. Regia Marina Italiana [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
  3. GUGLIELMO MARCONI large submarines (1940) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.