Třída Lerici

Třída Lerici je třída minolovek provozovaných Italským námořnictvem a v podobě odvozených typů rovněž několika zahraničními uživateli. Pro Itálii byly postaveny celkem čtyři jednotky této třídy, pro Nigérii dvě a pro Malajsii čtyři. Italské minolovky jsou v aktivní službě a jejich domovským přístavem je La Spezia. Úzce na ně rovněž navázala následující mírně zvětšená třída Gaeta, čítající osm plavidel.

Třída Lerici
Sapri (M5551)
Obecné informace
UživateléItalské námořnictvo
Malajské královské námořnictvo
Nigerijské námořnictvo
Alžírské námořnictvo
Australské námořnictvo
Námořnictvo Korejské republiky
Finské námořnictvo
Thajské královské námořnictvo
Námořnictvo Spojených států amerických
Typminolovka
Lodě56
Osudaktivní (2020)
Nástupcetřída Gaeta
Technické údaje
Výtlak488 t (standardní)
520 t (plný)
Délka49,98 m
Šířka9,6 m
Ponor2,7 m
Pohon1 diesel
Rychlost15 uzlů
Dosah2500 nám. mil při 12 uzlech
Posádka47
Výzbroj1× 20mm kanón
SonarSQQ-14

Na základě třídy Lerici vzniklo několik dalších tříd minolovek, zakoupených námořnictvy Alžírska (1 ks), Austrálie (6 ks), Finska (3 ks), Thajska (8 ks) a USA (12 ks). Bezlicenční kopii minolovek třídy Lerici postavila Jižní Korea (6 ks). Včetně těchto derivátů tak bylo na základě třídy Lerici postaveno celkem 54 minolovek.

Pozadí vzniku

Minolovky vyvinula italská loděnice Intermarine SpA v Sarzaně. V roce 1985 byly do služby zařazeny čtyři jednotky pojmenované Lerici (M5550), Sapri (M5551), Milazzo (M5552) a Vieste (M5553).

Jednotky třídy Lerici:[1]

JménoUživatelSpuštěnaDodáníStatus
Lerici (5550)Itálie19824. května 1985aktivní
Sapri (5551)Itálie198414. prosince 1985aktivní
Milazzo (5552)Itálie198414. prosince 1985aktivní
Vieste (5553)Itálie198514. prosince 1985aktivní
Ohue (M371)Nigérie198528. května 1987aktivní
Maraba (M372)Nigérie198625. února 1988aktivní
Mahamiru (11)Malajsie198311. prosince 1985aktivní
Jerai (12)Malajsie198311. prosince 1985aktivní
Ledang (13)Malajsie198311. prosince 1985aktivní
Kinabulu (14)Malajsie198311. prosince 1985aktivní

Konstrukce

Australská minolovka HMAS Gascoyne (M 85)

Vývoj nových minolovek, které měly nahradit stará plavidla pocházející z 50. let, byl objednán v roce 1978. Trup plavidla je zhotoven ze sklolaminátu a je odolný vůči podmořským výbuchům. Miny jsou vyhledávány pomocí vysokofrekvenčního sonaru SQQ-14 a potápěči, kterých může být na palubě až sedm. K likvidaci min slouží dálkově ovládané prostředky MIN-77 a Pluto. Obrannou výzbroj tvoří jeden 20mm kanón Oerlikon. Pohonný systém tvoří jeden diesel GMT B230-8M. Lodní šroub je jeden. Nejvyšší rychlost dosahuje 15 uzlů.

Uživatelé třídy Lerici

Americká minolovka USS Raven (MHC 61)

Deriváty třídy Lerici

Finská minolovka Katanpää

Odkazy

Reference

  1. Class Lerici Coastal Minehunter [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-22. (anglicky)

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.