Třída Krečet

Třída Krečet (jinak též třída Pylkij) byla třída torpédoborců ruského carského námořnictva. Čtyřkomínové torpédoborce konstrukčně navazovaly na prototyp Sokol.[2] Celkem bylo postaveno 26 jednotek této třídy. Byly to prvné sériově stavěné ruské torpédoborce.[3] Zařazeny byly do Tichooceánského, Baltského a Černomořského loďstva. Nasazeny byly za Rusko-japonské války, první světové války a Ruské občanské války. Pět jich ukořistilo Finsko a dva Japonsko.

Třída Krečet
Prozorlivyj
Obecné informace
UživateléRuské carské námořnictvo
Sovětské námořnictvo
Finské námořnictvo
Japonské císařské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě26
Osudvyřazeny
PředchůdceSokol
NástupceSom
Technické údaje
Výtlak220–240 t[1]
Délka57,87 m
Šířka5,63 m
Ponor2,28 m
Pohon2 parní stroje, 4 kotle
Rychlost27,5 uzlu
Dosah450–660 nám. mil při 13 uzlech
Posádka51–58
Výzbroj1× 75mm kanón
3× 47mm kanón (3×1)
2× 381mm torpédomet (2×1)

Stavba

Celkem bylo v letech 1896–1903 postaveno 26 jednotek této třídy.[3] Do stavby se zapojily loděnice Crichton, Ižora a Něvskij v Petrohradu. Roku 1902 byly torpédoborce přejmenovány. Celkem 11 torpédoborců bylo po železnici po sekcích přepraveno na Dálný východ, kde byly sestaveny v Port Arthuru.[4][2]

Jednotky třídy Krečet:[2][1]

JménoLoděniceZaložený kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
KoršunCrichton189618981898Od roku 1902 Poslušnyj. Od roku 1914 minolovka, v dubnu 1918 ukořistěn Finy jako S4, vrácen SSSR a vyřazen 1922.[5]
KrečetCrichton189618981898Od roku 1902 Pylkij. Vyřazen 1911.[3]
Pročnyj (ex Jastreb)Ižora189718981900Od roku 1914 minolovka, roku 1918 přesunut do Kaspického moře, vyřazen 1922.[5]
Poražajuščij (ex Nyrok)Ižora189718981900Od roku 1914 minolovka, roku 1918 přesunut do Kaspického moře, vyřazen 1922.[5]
Pronzitělnyj (ex Berkut)Ižora189718991900Vyřazen 1911.[3]
Prozorlivyj (ex Gagara)Něvskij189818991901Od roku 1914 minolovka, v dubnu 1918 ukořistěn Finy jako S2, dne 2. října 1925 ztroskotal.[5]
Rezvyj (ex Voron)Něvskij189818991901Od roku 1914 minolovka, v dubnu 1918 ukořistěn Finy jako S3, vrácen SSSR a vyřazen 1922.[5]
Retivyj (ex Filin)Něvskij189819001901Od roku 1914 minolovka, roku 1918 přesunut do Kaspického moře, vyřazen 1922.[5]
Rjanyj (ex Sova)Něvskij189819001901Od roku 1914 minolovka, v dubnu 1918 ukořistěn Finy jako S1, vyřazen 1930.[5]
Podvižnyj (ex Albatros)Ižora189819011901Od roku 1914 minolovka, v dubnu 1918 ukořistěn Finy jako S5, vyřazen 1930.[5]
Rešitělnyj (ex Kondor)Ižora18971902Dne 12. srpna 1904 zajat Japonskem, přejmenován na Akacuki.[3]
Strogij (ex Lebeď)Crichton189919011902Od roku 1920 Badina, vyřazen 1939.[5]
Smetlivyj (ex Pelikan)Crichton189919011902Dne 18. června 1918 byl v Novorossijsku potopen vlastní posádkou, aby nebyl zajat Brity.[5]
Svirepyj (ex Pavlin)Crichton189919011902Od roku 1920 Lejtěnant Šmidt, vyřazen 1939.[5]
Stremitělnyj (ex Fazan)Crichton189919011902Dne 18. června 1918 byl v Novorossijsku potopen vlastní posádkou, aby nebyl zajat Brity.[5]
Serdityj (ex Bekas)Něvskij189919011902Vyřazen 1922.[5]
Smelyj (ex Gorlica)Něvskij18991902Vyřazen 1922.[5]
Storoževoj (ex Grach)Něvskij18991902Dne 16. prosince 1904 byl v Port Arthuru poškozen japonskými torpédoboci. Dne 2. ledna 1905 byl před pádem Port Arthuru potopen vlastní posádkou.[3]
Stěreguščij (ex Kulik)Něvskij19001903Dne 10. března 1904 byl potopen japonskými torpédoborci.[3]
Razjaščij (ex Drozd)Ižora18991902Dne 2. ledna 1905 byl před pádem Port Arthuru potopen vlastní posádkou.[3]
Rastoropnyj (ex Djatěl)Ižora18991902Dne 16. listopadu 1904 potopen svou poásdkou v Jen-tchaj.[3]
Silnyj (ex Baklan)Něvskij18991902Dne 2. ledna 1905 byl před pádem Port Arthuru potopen vlastní posádkou. Byl vyzvednut a zařazen do japonského námořnictva jako Fumizuki.[3]
Skoryj (ex Perepel)Něvskij190019031903Vyřazen 1922.[5]
Strašnyj (ex Škvorec)Něvskij19001903Dne 13. dubna 1904 byl potopen japonskými torpédoboci.[3]
Strojnyj (ex Strij)Něvskij19001903Dne 13. listopadu 1904 se v Port Arthuru potopil na japonské mině.[3]
Statnyj (ex Ščegol)Něvskij190019031903Vyřazen 1922.[5]

Konstrukce

Pylkij

Mezi rozměry a výkony jednotlivých plavidel existovaly odlišnosti. Výzbroj představoval jeden 75mm kanón, tři 47mm kanóny a dva 381mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Yarrow a dva parní stroje o výkonu 3800 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Sedm torpédoborců neslo osm menších kotlů.[6] Nejvyšší rychlost dosahovala 27,5 uzlu.[1] Dosah byl 450–660 námořních mil při rychlosti 13 uzlů.[3]

Modifikace

Před první světovou válkou bylo složení výzbroje upraveno na dva 75mm kanóny a dva 381mm torpédomety. Část plavidel byla vybavena pro nesení 10–12 min.[2]

Odkazy

Reference

  1. WATTS, Anthony J. The Imperial Russian Navy. London: Arms and Armour, 1990. ISBN 0-85368-912-1. S. 127. [Dále jen Watts].
  2. Watts, s. 126.
  3. KRECHET torpedo boats (1900-1904) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Byly to jednotky Baklan, Bekas, Drozd, Djatěl, Gorlica, Grach, Kondor, Kulik, Perepel, Ščegol a Škvorec.
  5. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 4. díl. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-85983-89-3. S. 170.
  6. Torpédoborce Berkut, Kondor, Koršun, Krečet, Nyrok, Jastreb a pravděpodobně také Albatros.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.