Třída Di Giussano

Třída Di Giussano byla třída italských lehkých křižníků, která je považována za první podskupinu rozsáhlé třídy italských lehkých křižníků Condottieri. Celkem byly postaveny čtyři jednotky třídy Di Giussano. Ve službě byly v letech 1928–1942. Rychlá a dobře vyzbrojená plavidla měla naopak lehkou konstrukci a minimální pancéřování. Všechna byla potopena za druhé světové války.

Třída Di Giussano
Alberto da Giussano
Obecné informace
UživateléRegia Marina
Typlehký křižník
Lodě4
Osudpotopeny
Nástupcetřída Luigi Cadorna
Technické údaje Alberto da Giussano
Výtlak5110 t (standardní)
6854 t (plný)
Délka169,3 m
Šířka15,5 m
Ponor5,3 m
Pohon2 turbínová soustrojí, 6 kotlů
2 lodní šrouby
95 000 hp
Rychlost36,5 uzlů
Dosah3800 nám. mil při 18 uzlech
Posádka520
Výzbroj8× 152mm kanón (4×2)
6× 100mm kanón (3×2)
8× 37mm kanón (4×2)
8× 13,2mm kulomet (4×2)
4× 533mm torpédomet (2×2)
Pancíř24mm boky, 20mm paluba, 23mm věže
Letadla2

Pozadí vzniku

Křižníky této třídy byly navrženy jako protiváha abnormálně velkých a silně vyzbrojených francouzských „supertorpédoborců“ počínaje třídou Chacal. Proto byly tyto křižníky rychlé a relativně dobře vyzbrojené, ale jen málo pancéřované, protože při jejich konstrukci byl kladen důraz zejména na rychlost. Čtyři křižníky této třídy byly postaveny v letech 19281932.

Jednotky třídy Di Giussano:

JménoZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyPoznámka
Alberto da Giussano192827. dubna 19305. února 1931Dne 13. prosince 1941 byl potopen v bitvě u mysu Bon.
Alberico da Barbiano192823. srpna 19309. června 1931Dne 13. prosince 1941 byl potopen v bitvě u mysu Bon.
Bartolomeo Colleoni1928193010. února 1932Dne 19. července 1940 byl potopen v bitvě u mysu Spatha.
Giovanni dalle Bande Nere192827. dubna 1930duben 1931Dne 1. dubna 1942 křižník potopila britská ponorka třídy U HMS Urge.

Konstrukce

Alberico da Barbiano

Hlavní výzbroj tvořilo osm 152mm kanónů ve čtyřech dvoudělových věžích. Děla měla délku hlavně 53 ráží, dostřel 23 600 metrů a rychlost střelby 5 ran za minutu. Doplňovalo je šest sekundární děl ráže 100 mm a lehká výzbroj v podobě osmi 37mm kanónů a osmi 13,2mm kulometů. Dále nesly dva dvojité 533mm torpédomety. Byly vybaveny katapultem a dvěma hydroplány. Pancéřování bylo jen lehké. Boky měly sílu až 24 mm, paluba měla sílu 20 mm a čela dělových věží 23 mm. Pohonný systém tvořilo šest kotlů a dvě turbínová soustrojí o výkonu 95 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 36,5 uzlu. Dosah byl 3800 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.

Operační nasazení

Zánik křižníku Bartolomeo Colleoni v bitvě u mysu Spatha

Všechny čtyři lodě bojovaly v řadě střetnutí druhé světové války a všechny byly v bojích potopeny. Bartolomeo Colleoni byl potopen v červenci 1940 v bitvě u mysu Spatha. Alberico da Barbiano a Alberto di Giussano byly potopeny třemi britskými a jedním nizozemským torpédoborcem v prosinci 1941 v bitvě u mysu Bon. Nakonec křižník Giovanni dalle Bande Nere potopila v dubnu roku 1942 britská ponorka HMS Urge.

Odkazy

Literatura

  • JORDAN, John. Warships After Washington: The Development of the Five Major Fleets 1922-1930. Barnsley: Seaforth Publishing, 2011. ISBN 978-1-84832-117-5. (anglicky)
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.