Třída Delaware

Zadní trojice dělových věží USS Delaware s 305mm kanóny

Delaware byla postavena v loděnicích Newport News Ship Building and Drydock Company v Newport News ve Virginii. Kýl lodi byl založen v listopadu 1907, trup byl spuštěn na vodu v únoru 1909 a do služby vstoupil v dubnu 1910.

North Dakota byla postavena v loděnicích Fore River Shipbuilding Company v Quincy ve státě Massachusetts. Kýl lodi byl založen v prosinci 1907, trup byl spuštěn na vodu v listopadu 1908 a loď vstoupila do služby v dubnu 1910.[1]

Třída Delaware byla oproti předchozí třídě o něco větší, lépe vyzbrojená a o více než dva uzly rychlejší. U lodí byla přidána pátá dělová věž, takže nesly celkem deset 305mm kanónů o délce hlavně 45 ráží. Sekundární výzbroj této třídy představovalo čtrnáct 127mm kanónů o délce hlavně 50 ráží, umístěných jednotlivě v kasematech, namísto 75mm kanónů u třídy předchozí.[1] U každé z lodí byl použit jiný pohonný systém. North Dakota měla jako první americká bitevní loď turbíny typu Curtiss, ovšem s tím nedostatkem, že měla menší akční rádius než její sesterská loď – nedostatečný pro službu v Pacifiku.[2] Lodě měly dva lodní šrouby. Po dokončení byly schopny plavby rychlostí až 21,6 uzlu.

Kasematový 127mm kanón USS North Dakota

Obě lodě byly nasazeny v první světové válce. Po vstupu USA do války sloužila Delaware v britské Grand Fleet v rámci 6. bitevní eskadry. North Dakota byla používána pro výcvik.[1] Po válce již byly považovány za zastaralé, nedostatečně vyzbrojené a byly používány k výcviku. Po odzbrojovací Washingtonské konferenci, kde se USA zavázalo k omezení počtu bitevních lodí, byly obě lodi demilitarizovány a americké námořnictvo si ponechalo jen hodnotnější plavidla pozdějších tříd. Delaware byla v roce 1924 sešrotována, zatímco North Dakota sloužila do roku 1931 jako cílová loď.[2]