Třída Dealey

Třída Dealey byla lodní třída eskortních torpédoborců (dnes jsou uváděny jako fregaty) Námořnictva Spojených států amerických. Byly to první americká eskortní plavidla postavená po skončení druhé světové války.[1][2] Projektována byla především pro doprovod konvojů. V letech 1952–1957 bylo pro americké námořnictvo postaveno třináct jednotek této třídy.[3] Z jejich konstrukce byly odvozeny též norské fregaty třídy Oslo (5 ks) a portugalské fregaty třídy Almirante Pereira da Silva (3 ks).

Třída Dealey
USS Hooper (DE-1026)
Obecné informace
Uživatelé US Navy
Uruguay
Kolumbie
Typeskortní torpédoborec
Lodě13
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída John C. Butler
Nástupcetřída Claud Jones
Technické údaje USS Dealey
Výtlak1314 t (standardní)
1877 t (plný)
Délka96 m
Šířka11,2 m
Pohon1× turbína, 2× kotel
20 000 shp
Rychlost27 uzlů
Dosah6000 nám. mil při 12 uzlech
Posádka12 důstojníků
161 námořníků
Výzbroj4× 76mm kanón (2×2)
Squid (ostatní RUR-4 Weapon Alpha)
1× skluzavka, 6× vrhač hlubinných pum
RadarSPS-5
SPS-6C
SonarSQS-4

Operační služba eskortních torpédoborců třídy Dealey v americkém námořnictvu byla poměrně krátká (průměrně 15 let). Námořnictvo třídu provozovalo v letech 1954–1973. Jejich vyřazení proběhlo souběžně s nástupem mnohem větších a výkonnějších fregat třídy Knox, které nad rozdíl od třídy Dealey nesly protiponorkový vrtulník SH-2 Seasprite. [1]

Dvě vyřazena plavidla od USA získaly zahraniční uživatelé. USS Dealey odkoupila Uruguay, která ho jako ROU 18 De Julio (DE-3) provozovala do roku 1991. Naopak USS Hartley získala Kolumbie, která ho do roku 1994 provozovala jako ARC Boyaca (DE-16) a poté plavidlo zachovala jako muzejní loď. Ostatních 12 lodí bylo sešrotováno.

Stavba

Vývoj první poválečné generace eskortních plavidel byl zahájen v září 1949, přičemž se vycházelo z předcházející třídy John C. Butler. Plavidla byla navržena s ohledem na případnou velkosériovou výstavbu a s důrazem na nízkou siluetu, nízké provozní náklady a malou posádku.[2] Celkem bylo postaveno 13 jednotek této třídy. Na stavbě se podílely loděnice Bath Iron Works v Bathu ve státě Maine, Defoe Shipbuilding v Bay City ve státě Michigan, Puget Sound Bridge and Dredging Co. v Seattlu ve státě Washington, Bethlehem Pacific Coast Steel Corp. v Alamedě ve státě California, New York Shipbuilding Co. v Camdenu ve státě New Jersey.

Jednotky třídy Dealey:

JménoLoděniceZahájení stavbySpuštěnaVstup do službyStatus
USS Dealey (DE-1006)Bath Iron Works19528. listopadu 19533. června 1954Vyřazena 1972, získána Uruguaií jako ROU 18 De Julio (DE-3), vyřazena 1991.
USS Cromwell (DE-1014)Bath Iron Works195320. srpna 195424. listopadu 1954Vyřazena 1973.
USS Hammerberg (DE-1015)Bath Iron Works195320. srpna 19542. března 1955Vyřazena 1974.
USS Courtney (DE-1021)Defoe SB19542. listopadu 195524. září 1956Vyřazena 1973.
USS Lester (DE-1022)Defoe SB19545. ledna 195614. června 1957Vyřazena 1973.
USS Evans (DE-1023)Puget Sound195514. září 195514. června 1957Vyřazena 1973.
USS Bridget (DE-1024)Puget Sound195525. dubna 195624. října 1957Vyřazena 1973.
USS Bauer (DE-1025)Bethlehem Steel19554. června 195721. listopadu 1957Vyřazena 1973.
USS Hooper (DE-1026)Bethlehem Steel19561. srpna 195718. března 1958Vyřazena 1973.
USS John Willis (DE-1027)New York SB19554. února 195621. února 1957Vyřazena 1972.
USS Van Voorhis (DE-1028)New York SB195526. července 195622. dubna 1957Vyřazena 1972.
USS Hartley (DE-1029)New York SB195524. listopadu 195626. června 1957Vyřazena 1972, získána Kolumbií jako ARC Boyaca (DE-16), vyřazena 1994, muzejní loď v Guatape.
USS Joseph K. Taussig (DE-1030)New York SB19569. března 195710. září 1957Vyřazena 1972.

Konstrukce

USS Evans (DE-1023)

Plavidla měla ocelový trup a nástavby ze slitin hliníku. Hlavňovou výzbroj tvořily čtyři dvouúčelové 76mm/50 kanóny Mk.33 ve dvoudělové věži na přídi a na zádi. Hlavní protiponorkovou výzbrojí byl jeden vrhač RUR-4 Weapon Alpha (pouze Dealey nesl starší britský vrhač Squid), který doplňovala jedna skluzavka a šest vrhačů hlubinných pum.[2] Na palubě byl hladinový vyhledávací Radar SPS-5, vzdušný vyhledávací radar SPS-6C a nízkofrekvenční sonar SQS-4. Pohonný systém tvořily dva kotle Foster-Wheeler a turbína De Laval o výkonu 20 000 shp, pohánějící jeden lodní šroub. Kormidla byla dvojitá. Nejvyšší rychlost dosahovala 27 uzlů. Dosah byl 6000 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.

Modernizace

USS Hammerberg (DE-1015) při palbě ze systému Weapon Alpha

Roku 1962 prošlo 10 plavidel (vyjma Dealey, Courtney a Cromwel) modernizací FRAM. Dosavadní sonar byl nahrazen výkonnějším SQS-23, přičemž zadní dělovou věž nahradila přistávací plocha a hangár pro bezpilotní protiponorkový vrtulník systému DASH, který byl vyzbrojen lehkým 324mm torpédem Mk.46.[2] Zbývající trojice naopak dostala nový sonar s měnitelnou hloubkou ponoru. Další změnou bylo odstranění systémů Squid a Weapon Alpha ze všech jednotek a jejich nahrazení dvěma trojhlavňovými 324mm protiponorkovými torpédomety Mk.32, ze kterých byla odpalována torpéda Mk.44 a Mk.46.

Reference

  1. DE-1006 Dealey [online]. Globalsecurity.org, rev. 2011-07-22 [cit. 2017-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Dealey Class [online]. Destroyer History Foundarion [cit. 2017-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
  3. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 67. (česky)[Dále jen Pejčoch, Novák, Hájek (1994)]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.