Třída Dealey
Třída Dealey byla lodní třída eskortních torpédoborců (dnes jsou uváděny jako fregaty) Námořnictva Spojených států amerických. Byly to první americká eskortní plavidla postavená po skončení druhé světové války.[1][2] Projektována byla především pro doprovod konvojů. V letech 1952–1957 bylo pro americké námořnictvo postaveno třináct jednotek této třídy.[3] Z jejich konstrukce byly odvozeny též norské fregaty třídy Oslo (5 ks) a portugalské fregaty třídy Almirante Pereira da Silva (3 ks).
| Třída Dealey | |
|---|---|
_underway_at_sea%252C_circa_in_1960_(KN-1961).jpg.webp) USS Hooper (DE-1026) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé |  US Navy Uruguay Kolumbie |
| Typ | eskortní torpédoborec |
| Lodě | 13 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída John C. Butler |
| Nástupce | třída Claud Jones |
| Technické údaje USS Dealey | |
| Výtlak | 1314 t (standardní) 1877 t (plný) |
| Délka | 96 m |
| Šířka | 11,2 m |
| Pohon | 1× turbína, 2× kotel 20 000 shp |
| Rychlost | 27 uzlů |
| Dosah | 6000 nám. mil při 12 uzlech |
| Posádka | 12 důstojníků 161 námořníků |
| Výzbroj | 4× 76mm kanón (2×2) 1× Squid (ostatní RUR-4 Weapon Alpha) 1× skluzavka, 6× vrhač hlubinných pum |
| Radar | SPS-5 SPS-6C |
| Sonar | SQS-4 |
Operační služba eskortních torpédoborců třídy Dealey v americkém námořnictvu byla poměrně krátká (průměrně 15 let). Námořnictvo třídu provozovalo v letech 1954–1973. Jejich vyřazení proběhlo souběžně s nástupem mnohem větších a výkonnějších fregat třídy Knox, které nad rozdíl od třídy Dealey nesly protiponorkový vrtulník SH-2 Seasprite. [1]
Dvě vyřazena plavidla od USA získaly zahraniční uživatelé. USS Dealey odkoupila Uruguay, která ho jako ROU 18 De Julio (DE-3) provozovala do roku 1991. Naopak USS Hartley získala Kolumbie, která ho do roku 1994 provozovala jako ARC Boyaca (DE-16) a poté plavidlo zachovala jako muzejní loď. Ostatních 12 lodí bylo sešrotováno.
Stavba
Vývoj první poválečné generace eskortních plavidel byl zahájen v září 1949, přičemž se vycházelo z předcházející třídy John C. Butler. Plavidla byla navržena s ohledem na případnou velkosériovou výstavbu a s důrazem na nízkou siluetu, nízké provozní náklady a malou posádku.[2] Celkem bylo postaveno 13 jednotek této třídy. Na stavbě se podílely loděnice Bath Iron Works v Bathu ve státě Maine, Defoe Shipbuilding v Bay City ve státě Michigan, Puget Sound Bridge and Dredging Co. v Seattlu ve státě Washington, Bethlehem Pacific Coast Steel Corp. v Alamedě ve státě California, New York Shipbuilding Co. v Camdenu ve státě New Jersey.
Jednotky třídy Dealey:
| Jméno | Loděnice | Zahájení stavby | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|---|
| USS Dealey (DE-1006) | Bath Iron Works | 1952 | 8. listopadu 1953 | 3. června 1954 | Vyřazena 1972, získána Uruguaií jako ROU 18 De Julio (DE-3), vyřazena 1991. |
| USS Cromwell (DE-1014) | Bath Iron Works | 1953 | 20. srpna 1954 | 24. listopadu 1954 | Vyřazena 1973. |
| USS Hammerberg (DE-1015) | Bath Iron Works | 1953 | 20. srpna 1954 | 2. března 1955 | Vyřazena 1974. |
| USS Courtney (DE-1021) | Defoe SB | 1954 | 2. listopadu 1955 | 24. září 1956 | Vyřazena 1973. |
| USS Lester (DE-1022) | Defoe SB | 1954 | 5. ledna 1956 | 14. června 1957 | Vyřazena 1973. |
| USS Evans (DE-1023) | Puget Sound | 1955 | 14. září 1955 | 14. června 1957 | Vyřazena 1973. |
| USS Bridget (DE-1024) | Puget Sound | 1955 | 25. dubna 1956 | 24. října 1957 | Vyřazena 1973. |
| USS Bauer (DE-1025) | Bethlehem Steel | 1955 | 4. června 1957 | 21. listopadu 1957 | Vyřazena 1973. |
| USS Hooper (DE-1026) | Bethlehem Steel | 1956 | 1. srpna 1957 | 18. března 1958 | Vyřazena 1973. |
| USS John Willis (DE-1027) | New York SB | 1955 | 4. února 1956 | 21. února 1957 | Vyřazena 1972. |
| USS Van Voorhis (DE-1028) | New York SB | 1955 | 26. července 1956 | 22. dubna 1957 | Vyřazena 1972. |
| USS Hartley (DE-1029) | New York SB | 1955 | 24. listopadu 1956 | 26. června 1957 | Vyřazena 1972, získána Kolumbií jako ARC Boyaca (DE-16), vyřazena 1994, muzejní loď v Guatape. |
| USS Joseph K. Taussig (DE-1030) | New York SB | 1956 | 9. března 1957 | 10. září 1957 | Vyřazena 1972. |
Konstrukce
_cruising_in_Puget_Sound%252C_in_1970.jpg.webp)
Plavidla měla ocelový trup a nástavby ze slitin hliníku. Hlavňovou výzbroj tvořily čtyři dvouúčelové 76mm/50 kanóny Mk.33 ve dvoudělové věži na přídi a na zádi. Hlavní protiponorkovou výzbrojí byl jeden vrhač RUR-4 Weapon Alpha (pouze Dealey nesl starší britský vrhač Squid), který doplňovala jedna skluzavka a šest vrhačů hlubinných pum.[2] Na palubě byl hladinový vyhledávací Radar SPS-5, vzdušný vyhledávací radar SPS-6C a nízkofrekvenční sonar SQS-4. Pohonný systém tvořily dva kotle Foster-Wheeler a turbína De Laval o výkonu 20 000 shp, pohánějící jeden lodní šroub. Kormidla byla dvojitá. Nejvyšší rychlost dosahovala 27 uzlů. Dosah byl 6000 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.
Modernizace
_launching_Weapon_Alpha_c1962.jpg.webp)
Roku 1962 prošlo 10 plavidel (vyjma Dealey, Courtney a Cromwel) modernizací FRAM. Dosavadní sonar byl nahrazen výkonnějším SQS-23, přičemž zadní dělovou věž nahradila přistávací plocha a hangár pro bezpilotní protiponorkový vrtulník systému DASH, který byl vyzbrojen lehkým 324mm torpédem Mk.46.[2] Zbývající trojice naopak dostala nový sonar s měnitelnou hloubkou ponoru. Další změnou bylo odstranění systémů Squid a Weapon Alpha ze všech jednotek a jejich nahrazení dvěma trojhlavňovými 324mm protiponorkovými torpédomety Mk.32, ze kterých byla odpalována torpéda Mk.44 a Mk.46.
Reference
- DE-1006 Dealey [online]. Globalsecurity.org, rev. 2011-07-22 [cit. 2017-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- Dealey Class [online]. Destroyer History Foundarion [cit. 2017-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 67. (česky)[Dále jen Pejčoch, Novák, Hájek (1994)]
