Třída Bojkij

Třída Bojkij byla třída torpédoborců ruského carského námořnictva. Čtyřkomínové torpédoborce byly zvětšenou verzí torpédoborce Sokol.[3] Celkem bylo postaveno 22 jednotek této třídy. Zařazeny byly do Tichooceánského, Baltského a Černomořského loďstva.[4] Nasazeny byly za rusko-japonské války, první světové války a ruské občanské války. Jeden ukořistilo Japonsko, několik Německo a bělogvardějci.[2]

Třída Tverdyj
Bystryj
Obecné informace
UživateléRuské carské námořnictvo
Sovětské námořnictvo
Německé císařské námořnictvo
Bělogvardějská námořní eskadra
Japonské císařské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě22
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Vnimatělnyj
Nástupcetřída Tverdyj
Technické údaje
Výtlak350 t[1]
Délka63,96 m
Šířka6,39 m
Ponor2,59 m
Pohon2 parní stroje, 4 kotle
Rychlost26 uzlů
Dosah1200 nám. mil při 12 uzlech[2]
Posádka62–69
Výzbroj1× 75mm kanón
5× 47mm kanón (5×1)
3× 381mm torpédomet (1×2, 1×1)
12–18 min

Stavba

Celkem bylo v letech 1900–1905 postaveno 22 jednotek této třídy. Stavbu provedly loděnice Něvskij a Belgian Works v Petrohradu a dále loděnice v Nikolajevu.[1]

Jednotky třídy Bojkij:[1][3]

JménoLoděniceZaložený kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
Bojkij (ex Akula)Něvskij190019011902Roku 1916 odzbrojen, vyřazen 1923.[4]
Burnyj (ex Makrel)Něvskij190019011902Dne 11. srpna 1904 ztroskotal ve Žlutém moři a byl zničen vlastní posádkou.
Bujnyj (Byčok)Něvskij190019011902Dne 28. května 1905 potopen v bitvě u Cušimy vlastními silami, aby nebyl ukořistěn.
Bravyj (ex Nalim)Něvskij190019011902Od roku 1923 Anisimov, vyřazen 1925.[4]
Bystryj (ex Plotva)Něvskij190019011902Dne 28. května 1905 po bitvě u Cušimy ztroskotal na korejském pobřeží a byl zničen vlastní posádkou.
Blestjaščij (ex Okuň)Něvskij190019011902Dne 28. května 1905 vážně poškozen v bitvě u Cušimy a následně potopen vlastní posádkou.
Bodrij (ex Peskar)Něvskij190019021902Vyřazen 1922.[4]
Bedovyj (ex Keta)Něvskij190019021903Dne 28. května 1905 po bitvě u Cušimy zajat japonskými torpédoborci Sazanami a Kageró. Na palubě přitom byl raněný ruský viceadmirál Zinovij Petrovič Rožestvenskij.[3] Zařazen do japonského námořnictva jako Sacuki. V letech 1913–1922 používán k výcviku.[5]
Bezuprečnyj (ex Paltus)Něvskij190019011902Dne 28. května 1905 byl v bitvě u Cušimy potopen japonským loďstvem.[4]
Vidnyj (ex Sig)Něvskij190019051905Vyřazen 1922.[4]
ŽarkijNikolajev190219041906V květnu 1918 ukořistěn Němci, 1919 zařazen do Bělogvardějské námořní eskadry, 1920 internován v Bizertě, vyřazen 1924.[4]
ŽivojNikolajev190219041905V květnu 1918 ukořistěn Němci, přejmenován na R12, 1919 zařazen do Bělogvardějské námořní eskadry jako Živoj, dne 16. listopadu 1920 ztroskotal v bouři.[4]
ŽivučijNikolajev190219041906Dne 25. dubna 1916 se u Sevastopolu potopil na mině.[4]
ŽutkijNikolajev190219041906V květnu 1918 ukořistěn Němci, nezařazen, v dubnu 1919 u Sevastopolu potopen Brity, vyzvednut a opraven, vyřazen 1923.[4]
Zavetnyj (ex Beluga)Belgian Works190219031903Dne 1. května 1918 v Sevastopolu potopen vlastní bolševickou posádkou, vyzdvižen, vyřazen 1922.[4]
Zavidnyj (ex Karp)Belgian Works190219031903V květnu 1918 ukořistěn Němci, přejmenován na R13, nezařazen, v listopadu 1918 předán Britům, 1921 vrácen SSSR, od roku 1923 Marti[4], vyřazen 1923.[3]
ZorkijNikolajev190319041905V květnu 1918 ukořistěn Němci, přejmenován na R10, 1919 zařazen do Bělogvardějské námořní eskadry jako Zorkij, 1920 internován v Bizertě, vyřazen 1924.[4]
ZvonkijNikolajev190319051905V květnu 1918 ukořistěn Němci, přejmenován na R11, 1919 zařazen do Bělogvardějské námořní eskadry jako Zvonkij, 1920 internován v Bizertě, vyřazen 1924.[4]
Lejtěnant Puščin (ex Zadornyj)Belgian Works190319041905Dne 10. března 1916 se poblíž Varny potopil na mině.[4]
GroznyjNěvskij190319041904Od roku 1923 Baljank, vyřazen 1923.[4]
GromkijNěvskij190319041904Dne 28. května 1905 vážně poškozen v bitvě u Cušimy a následně potopen vlastní posádkou.
GremjaščijNěvskij190319041905Vyřazen 1922.[4]

Konstrukce

Žutkij

Torpédoborce nesly jeden 75mm kanón, pět 47mm kanónů a tři 381mm torpédomety s celkovou zásobou šesti torpéd. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Yarrow a dva parní stroje o výkonu 5700 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 26 uzlů.[1] Dosah byl 1200 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[2]

Modifikace

Před první světovou válkou byly 47mm kanóny odstraněny a naopak byl instalován druhý 75mm kanóny. Torpédová výzbroj byla redukována na dva torpédomety, přičemž některá plavidla byla vybavena pro nesení 12–18 min.[3]

Odkazy

Reference

  1. WATTS, Anthony J. The Imperial Russian Navy. London: Arms and Armour, 1990. ISBN 0-85368-912-1. S. 131. [Dále jen Watts].
  2. BOYKIY torpedo boats (1902-1907) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Watts, s. 130.
  4. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 4. díl. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-85983-89-3. S. 172.
  5. SATSUKI destroyer (1902/1905) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.