Třída Beograd

Třída Beograd byla třída torpédoborců jugoslávského královského námořnictva konstrukčně vycházející z francouzského typu Simoun.[1] Jeden torpédoborec byl potopen při okupaci Jugoslávie. Zbylé dva byly ukořištěny a potopeny v dalším průběhu války.

Třída Beograd
Torpédoborce Dubrovnik a Beograd po okupaci země
Obecné informace
UživateléJugoslávské královské námořnictvo
Regia Marina
Kriegsmarine
Typtorpédoborec
Lodě3
Osudpotopeny
PředchůdceDubrovnik
NástupceSplit
Technické údaje
Výtlak1210 t (standardní)
1655 t (plný)
Délka98 m
Šířka9,5 m
Ponor3,18 m
Pohon2 par. turbíny, 3 kotle
40 000 shp
Rychlost38 uzlů
Posádka145
Výzbroj4× 120mm kanón (4×1)
4× 40mm kanón (2×2)
2× 15mm kulomet (2×1)
6× 550mm torpédomet (2×3)
30 min

Pozadí vzniku

Francouzský torpédoborec Simoun

Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy pojmenované po hlavních městech Srbska, Chorvatska a Slovinska Beograd, Ljublana a Zagreb. Plavidla byla objednána v roce 1936.[2] Zatímco první byl postaven ve francouzské loděnici Ateliers et Chantiers de la Loire v Saint-Nazaire[3], zbylé dva postavila domácí loděnice Jadranska Brodogradilista ve Splitu. Na vodu byly spuštěny v letech 19371938 a do služby byly přijaty v roce 1939.[2]

Konstrukce

Výzbroj tvořily čtyři 120mm kanóny Škoda v jednohlavňových věžích, čtyři 40mm kanóny Bofors, šest 15mm kulometů a dva trojhlavňové 550mm torpédomety. Loď mohla nést až 30 min. Pohonný systém tvořily dvě parní turbíny Parsons a tři kotle Yarrow. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 38 uzlů.[1] Dosah byl 1200 námořních mil při rychlosti 16 uzlů.[2]

Operační služba

Služba plavidel v jugoslávském námořnictvu skončila kvůli okupaci země v dubnu 1941.[1] Beograd dne 6. dubna 1941 poškodily německé střemhlavé bombarédry a dne 17. dubna 1941 jej Itaové ukořistili v Kotoru. Ve stejný den Zagreb vyhodila do vzduchu vlastní posádka a torpédoborec Ljublana byl rovněž ukořistěn Italy. Itálie oba získané torpédoborce zařadila do královského námořnictva jako Sebenico a Lubiana.[2] Modifikovanou výzbroj tvořily čtyři 120mm kanóny, jeden 37mm kanón, pět 20mm kanónů a šest 533mm torpédometů. Torpédoborec Lubiana dne 1. dubna 1943 ztroskotal na pobřeží Tunisu.[4]

Po italské kapitulaci Sebenico dne 11. září 1943 ukořistili Němci.[4] Kriegsmarine jej do služby zařadila jako TA 43.[3] Loď byla potopena vlastní posádkou dne 1. května 1945 poblíž Terstu.[2]

Odkazy

Reference

  1. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 167. (česky)
  2. YUGOSLAVIAN NAVY (YUGOSLAVIA) [online]. Navypedia.org [cit. 2015-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
  3. TA43 [online]. German-navy.de [cit. 2015-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
  4. [Pejčoch, Novák, Hájek (1994), s. 180.]

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.