Třída Barbel

Třída Barbel byla třída diesel-elektrických ponorek námořnictva Spojených států amerických z éry studené války. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 19591990. Vyřazená ponorka USS Blueback byla zachována jako muzeum.

Třída Barbel
USS Barbel (SS-580)
Obecné informace
UživateléNámořnictvo Spojených států amerických
Typponorka
Lodě3
Osudvyřazeny
PředchůdceDarter
Technické údaje
Výtlak2146 t (na hladině)
2639 t (pod hladinou)
Délka66,8 m
Šířka8,8 m
Ponor6,3 m
Pohon3 diesely, 1 elektromotor
1 lodní šroub
3150 + 4700 hp
Rychlost14 uzlů (na hladině)
18,5 uzlu (pod hladinou)
Dosah14 000 nám. mil při 10 uzlech (na hladině)
306 nám. mil při 3 uzlech (pod hladinou)
Posádka77
Výzbroj6× 533mm torpédomet
RadarBPS-12
SonarBQS-4, BQR-2
Ostatníoperační hloubka ponoru 210 m

Jsou to poslední konvenční ponorky postavené pro americké námořnictvo. V době své stavby představovaly, kromě svého pohonu, nejpokročilejší ponorky světa.[1] Jako první válečné lodě využily kapkovitého tvaru trupu, výrazně zlepšujícího jejich výkony při plavbě pod hladinou a vyzkoušeného na experimentální ponorce USS Albacore (AGSS-569). Představovaly tak důležitý posun v konstrukci a výkonech ponorek. V americkém námořnictvu však neměly následovníky, neboť námořnictvo upřednostnilo stavbu výkonnějších jaderných ponorek.

Modifikací tohoto amerického projektu vznikly rovněž dvě nizozemské ponorky třídy Zwaardvis a z nich odvozené dvě tchajwanské ponorky třídy Hai Lung. Na třídu Barbel navazovaly rovněž japonské třída třída Uzušio a třída Júšio.[1]

Stavba

Stavba této třídy byla zahájena v roce 1956, v letech 1958–1959 byly jednotlivé ponorky spouštěny na vodu a v roce 1959 všechny vstoupily do aktivní služby.

Jednotky třídy Barbel:[2]

JménoLoděniceZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
Barbel (SS-580)Portsmouth Naval Shipyard195619. července 195817. ledna 1959Vyřazena 1990.
Blueback (SS-581)Ingalls Shipbuilding195716. května 195915. října 1959Vyřazena 1990, zachována jako muzejní loď.
Bonefish (SS-582)New York Shipbuilding195722. listopadu 19589. července 1959Dne 24. března 1988 vážně poškozena požárem, neopravena. Vyřazena 1989.

Konstrukce

USS Bonefish (SS-582)
Interiér ponorky Bonefish

Ve své době se jednalo o technologicky velice pokročilou konstrukci, jak po stránce tvaru trupu, použitého pohonu i elektroniky.[3] Ponorky byly vybaveny radarem BPS-12, sonary BQS-4, BQR-2 a systémem elektronického boje BLR-1.[2] Novinkou bylo použití kapkovitého tvaru trupu, díky kterému měly ponorky mnohem lepší vlastnosti při plavbě pod hladinou. Dvouplášťový trup byl přitom postaven z vysokopevnostní oceli typu HY80 (u této třídy byla použita poprvé).[4] Rovněž to byly první americké ponorky, které měly všechna kontrolní a povelová pracoviště soustředěna do jednoho velícího střediska.[5] Výzbroj ponorek tvořilo šest píďových 533mm torpédometů Mk.58. Zásoba torpéd činila 22 kusů.[2]

Pohonný systém tvořily tři diesely Fairbanks-Morse o výkonu 3150 hp a jeden elektromotor Westinghouse o výkonu 4700 hp, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahovala 14 uzlů na hladině a 18,5 uzlu pod hladinou. Energie z akumulátorů dovolovala plavbu plnou rychlostí po 30 minut či po 102 hodin rychlostí 3 uzly.[3] Dosah byl 14 000 námořních mil při plavbě 10 uzly na hladině a 306 námořních mil při rychlosti tří uzlů pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahovala 210 metrů.[2]

Modifikace

V šedesátých letech byl systém elektronického boje BLR-1 nahrazen modernějším WLR-1.[2]

Operační služba

USS Blueback (SS-581) kotvící v Portlandu

Ponorky čekala dlouhá operační služba trvající prakticky až do konce studené války. Jako první byla vyřazena Bonefish, neboť ta již 24. března 1988 utrpěla vážné poškození při požáru akumulátor. V důsledku požáru zahynuly tři členové posádky a ponorka poté již nebyla opravena.[3]

Barbel a Blueback byly vyřazeny v roce 1990. Barbel byla v roce 2001 potopena jako cvičný cíl. Blueback byla poslední diesel-elektrickou ponorkou, která byla přijata do stavu amerického námořnictva a zároveň poslední konvenční bojovou ponorkou, která z něj byla vyřazena. Po vyřazen byla zachována jako muzejní loď. Po roce 1990 tak americké námořnictvo používá pouze jaderné ponorky, USS Nautilus počínaje.[3]

Odkazy

Reference

  1. The last US Navy diesel subs -Barbel Class [online]. Navypedia.org, 2016-03-03 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
  2. BARBEL submarines (1959) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
  3. SS-580 Barbel [online]. Globalsecurity.org, rev. 2010-11-03 [cit. 2010-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
  4. SS-580 Barbel - Design Innovations [online]. Globalsecurity.org, rev. 2010-11-03 [cit. 2010-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
  5. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 75.

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.