Třída Baltimore

Vývoj křižníků třídy Baltimore začal roku 1939, přičemž poprvé nebyli konstruktéři omezeni limity danými Washingtonskou konferencí. Oproti předcházejícímu křižníku USS Wichita tak byla nová plavidla výrazně větší a silněji vyzbrojená. Stavba prvních čtyř jednotek této třídy byla objednána roku 1940, přičemž celkem jich bylo postaveno 14 kusů. Postavily je americké loděnice Fore River Shipyard (součást Bethlehem Steel Corp.) v Quincy, New York Shipbuilding v Camdenu a Philadelphia Navy Yard ve Filadelfii. Dalších 10 rozestavěných křižníků třídy Baltimore bylo dokončováno podle upraveného projektu jako třída Oregon City.[1]

Jednotky třídy Baltimore:[1]

USS St. Paul (CA-73) během nasazení ve vietnamské válce

Křižník Baltimore po dokončení nesl devět 203mm kanónů ve trojdělových věžích, dvanáct 127mm kanónů ve dvojdělových věžích, dále 40mm kanónů Bofors ve čtyřhlavňových kompletech a dvacet čtyři jednohlavňových 20mm kanónů Oerlikon. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Babcock & Wilcox a čtyři turbíny General Electric o výkonu 120 000 shp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 33 uzlů. Dosah byl 10 000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[1]

Křižníky byly nasazeny do druhé světové války. První vstoupily do služby v roce 1943 a přispěly tak k americké námořní převaze nad Japonským císařským námořnictvem. Žádné plavidlo nebylo za války ztraceno. Mnoho z nich vydrželo jen s dílčími modernizacemi ve službě až do konce 60. let a byly to poslední klasické těžké křižníky na světových mořích. Některé byly nasazeny ještě ve Vietnamské válce, ať už při provádění palebné podpory, nebo jako velitelské lodě. Jako poslední byl v roce 1975 vyřazen křižník Columbus.[1]

USS Helena (CA-75) se střelou Regulus I na zádi

Když s nástupem raketových zbraní řešilo americké námořnictvo využití řízených střel u svých válečných lodí, bylo rozhodnuto část lodí tříd Baltimore a Oregon City přestavět na raketové křižníky. V 50. letech byly na křižníky Helena, Macon, Toledo a Los Angeles umístěny tři letounové střely Regulus I. Další dvě třídy byly vyzbrojeny protiletadlovými řízenými střelami. Jednalo se o dva méně přestavěné křižníky USS Boston, USS Canberra, které vytovřily třídy Boston a dále křižníky USS Chicago a USS Columbus, které se po rozsáhlé přestavbě staly součástí nové třídy Albany. Lodě radikálně přestavěné na raketové křižníky sloužily často až do počátku 80. let.