Třída Bajan

Třída Bajan byla třída ruských pancéřových křižníků, sloužících v ruském carském námořnictvu. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Plavidla této třídy byla nasazena jak v rusko-japonské válce, tak v první světové válce. Během bojů byl ztracen prototypový křižník Bajan.

Třída Bajan
Bajan
Obecné informace
UživateléRuské carské námořnictvo
Typpancéřový křižník
Lodě4
Osudvyřazeny
PředchůdceGromoboj
NástupceRjurik
Technické údaje Bajan[1]
Výtlak7725 t (standardní)
7802 t (plný)
Délka137 m (max.)
Šířka17,5 m
Ponor6,55 m
Pohonparní stroje, 26 kotlů
Palivo1200 t (uhlí)
Rychlost21 uzlů
Dosah2100 nám mil při 14 uzlech
Posádka573
Výzbroj2× 203mm kanón (2×1)
8× 152mm kanón (8×1)
20× 75mm kanón (20×1)
8× 47mm kanón (8×1)
2 × 37mm kanón (2×1)
2× 381mm torpédomet
Pancíř100–200 mm boky
80 mm kasematy
50 mm paluba
150 mm věže
170 mm barbety

Stavba

Třídu tvořily celkem čtyři jednotky – Bajan, Admiral Makarov, Pallada a Bajan. Křižníky byly zkonstruovány francouzskou loděnicí Forges et Chantiers de la Méditerranée v La Seyne-sur-Mer (součást Toulonu). Ve Francii byly postaveny první dva křižníky, přičemž druhý pár postavila ruská loděnice v Petrohradu. Poslední jednotka nahrazovala stejnojmenný křižník ztracený v rusko-japonské válce. První Bajan byl do služby zařazen roku 1902, Admiral Makarov roku 1908, Pallada a druhý Bajan roku 1911.

Jednotky třídy Bajan:[1]

JménoZaložený kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
Bajan189812. června 1900říjen 1902Za rusko-japonské války byl 8. prosince 1904 potopen v Port Arthuru, později byl vyzvednu Japonci a provozován jako Aso.
Admiral Makarov19059. května 190529. května 1908Vyřazen 1922.
Pallada190510. listopadu 190521. února 1911Dne 11. října 1914 potopen německou ponorkou U 26.
Bajan190515. srpna 190713. prosince 1911Vyřazen 1922.

Konstrukce

Pallada

Bajan byl vyzbrojen dvěma 203mm kanóny, osmi 152mm kanóny, dvaceti 75mm kanóny, osmi 47mm kanóny, dvěma 37mm kanóny a dvěma pevnými 381mm torpédomety. Výzbroj ostatních plavidel se lišila. Tvořily ji dva 203mm kanóny, osm 152mm kanónů, dvacet dva 75mm kanónů a dva 457mm torpédomety. Pohonný systém měl výkon 16 500 hp. Skládal se z trojčinných parních strojů a 26 kotlů Belleville. Nejvyšší rychlost dosahovala 21 uzlů. Dosah byl 2100 námořních mil při rychlosti 14 uzlů.[1]

Roku 1916 byla výzbroj zbývajících křižníků Admiral Makarov a Bajan upravena tak, že ji tvořily tři 203mm kanóny, dvanáct 152mm kanónů a dva 457mm torpédomety.[1]

Osudy

Bajan v roce 1911

Prototypový křižník Bajan bojoval v rusko-japonské válce. Během obléhání ruské základny Port Arthur ho japonská palba dne 8. prosince 1904 potopila na rejdě přístavu. Japonci křižník vyzvedli, opravili a zařadili do služby jako Aso.[1]

Zbylé tři křižníky se zúčastnily první světové války v baltském loďstvu. Křižník Pallada potopila 11. října 1914 německá ponorka U 26. Pallada byla zřejmě zasažena torpédem do muničního skladu, protože se potopila po obrovském výbuchu. Zahynula celá posádka.[1] Byl to jediný ruský pancéřový křižník potopený za celou první světovou válku.

Admiral Makarov a druhý Bajan válku přečkaly. Bajan se zúčastnil bitvy v Rižském zálivu a byl vlajkovou lodí admirála Bachireva. Spolu s Makarovem byl vyřazen roku 1922. Po vyřazení byly oba křižníky sešrotovány.

Odkazy

Reference

  1. BAYAN armoured cruisers (1902-1911) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-06-13]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.