Třída Andrej Pervozvannyj
Třída Andrej Pervozvannyj byla třída bitevních lodí Ruského carského námořnictva. Celkem byly v letech 1905–1911 postaveny dvě jednotky této třídy. Byly to první ruské lodě, v jejichž konstrukci se odrazily zkušenosti z drtivé prohry v Rusko-japonské válce.[2] Obě se účastnily první světové války. Ve 20. letech byly sešrotovány.
| Třída Andrej Pervozvannyj | |
|---|---|
 Andrej Pervozvannyj v roce 1912 | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Ruské carské námořnictvo Sovětské námořnictvo |
| Typ | predreadnought |
| Lodě | 2 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Borodino |
| Nástupce | třída Gangut |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 18 300 t[1] |
| Délka | 140,2 m |
| Šířka | 24,4 m |
| Ponor | 8,5 m |
| Rychlost | 18 uzlů |
| Dosah | 6000 nám. mil |
| Posádka | 1123 |
| Výzbroj | 4× 305mm kanón (2×2) 14× 203mm kanón (4×2, 6×1) 12× 120mm kanón (12×1) 4× 47mm kanón (4×1) 2× 450mm torpédomet |
| Pancíř | 215mm boky 76mm paluba 203mm velitelská věž 203mm věže |
Pozadí vzniku
Jednotky třídy Andrej Pervozvannyj:
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Andrej Pervozvannyj | 1905 | 1906 | 28. února 1911 | sešrotována |
| Imperator Pavel I | 1905 | 1907 | 30. září 1911 | sešrotována |
Konstrukce
Hlavní výzbroj tvořily čtyři 305mm kanóny ve dvoudělových věžích, které doplňovalo čtrnáct rychlopalných 203mm kanónů, z nichž část byla umístěna ve věžích a část v centrální pancéřové kasematě. Další výzbroj tvořilo dvanáct 120mm kanónů, čtyři 47mm kanóny a dva torpédomety. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů.[1]
Operační služba
Obě lodě byly zařazeny do stavu Baltské floty. Na počátku první světové vály byly Andrej Pervozvannyj a Imperator Pavel I, společně s řadovými loděmi Cesarevič a Slava, součástí brigády řadových lodí.[3] Po zařazení moderních plavidel třídy Gangut se z nich stala 2. brigáda řadových lodí. Během války však obě lodě zůstaly pasivní a nebyly nasazovány do riskantnějších akcí. V roce 1917 na obou vypukly vzpoury. Při vzpouře na palubě lodě Andrej Pervozvannyj dokonce byli zabiti velitel a všichni důstojníci na můstku.[4]
Po ruské revoluci a podepsání Brestlitevského míru byly ruské válečné lodě evakuovány z Helsinek do Petrohradu. Andrej Pervozvannyj a Imperator Pavel I (přejmenovaný na Respublika) odpluly 5. dubna 1917 v čele skupiny tvořené dále křižníky Bajan, Oleg, ponorkami Tur, Tigr a Rys. Plavbě asistovaly dva malé ledoborce.[5]
Po říjnové revoluci a vypuknutí občanské války byla bitevní loď Andrej Pervozvannyj jednou z mála bojeschopných velkých válečných lodí baltské floty.[6] Loď byla intenzivně bojově nasazena. Dne 18. srpna 1919 ji v Kronštadtu těžce poškodil britský torpédový člun CBM 88. Do služby už se nevrátila.[7] Respublika byla vyřazena v roce 1923.[8]
Odkazy
Reference
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. Dostupné online. 28-029-88. S. 32–33. (česky)[Dále jen Hynek, Klučina a Škňouřil (1988)]
- Hynek, Klučina a Škňouřil (1988), s. 24.
- HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 246.
- HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 4. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-85983-89-3. S. 129.[Dále jen Hrbek (2002a)]
- HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 5. Rok 1918. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-102-7. S. 94.[Dále jen Hrbek (2002b)]
- Hrbek 2002b, s. 192.
- Hrbek 2002b, s. 195.
- Hrbek 2002a, s. 166.
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337. (česky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Andrej Pervozvannyj na Wikimedia Commons