Třída Acheron (1911)
Třída Acheron (jinak též třída I) byla třída torpédoborců Royal Navy z období první světové války. Pro britské námořnictvo bylo v pěti skupinách postaveno 23 torpédoborců, přičemž dalších šest třídy Parramatta bylo postaveno pro australské královské námořnictvo. Ve službě byly v letech 1911–1929. Nasazeny byly ve světové válce. Ve službě byly tři potopeny.
| Třída Acheron (třída I) | |
|---|---|
.jpg.webp) HMS Hind | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Royal Navy Australské královské námořnictvo |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 29 |
| Osud | 3 ztraceny 26 vyřazeno |
| Předchůdce | třída Acorn |
| Nástupce | třída Acasta |
| Technické údaje třídy Acheron[1] | |
| Výtlak | 778 t (standardní) 990 t (plný) |
| Délka | 75 m |
| Šířka | 7,8 m |
| Ponor | 2,7 m |
| Pohon | 3 turbíny, 3 kotle 3 lodní šrouby 13 500 hp |
| Rychlost | 27 uzlů |
| Dosah | 2300 nám. mil při 13 uzlech |
| Posádka | 70 |
| Výzbroj | 2× 102mm kanón (2×1) 2× 76mm kanón (2×1) 2× 533mm torpédomet (2×1) |
| Technické údaje třídy Parramatta[2] | |
| Výzbroj | 1× 102mm kanón 3× 76mm kanón (3×1) 3× 450mm torpédomet (3×1) |
Pozadí vzniku
.jpg.webp)
V letech 1910-1912 bylo pro britské námořnictvo postaveno 23 torpédoborců této třídy, dělící se do pěti podvariant. Postaveno bylo 14 torpédoborců základní verze třídy I, které doplnilo pět plavidel designu Yarrow, dvě designu Thornycroft a dvě designu Parsons. Zároveň bylo v letech 1909–1916 postaveno šest torpédoborců pro australské námořnictvo.[1]
Konstrukce
Třída Acheron
Základní výzbroj představovaly dva 102mm kanóny, dva 76mm kanóny a dva jednohlavňové 533mm torpédomety. Pohonný systém tvořily tři kotle pohánějící tři turbíny o výkonu 13 500 hp, roztáčející tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 27 uzlů. Dosah byl 2300 námořních mil při rychlosti 13 uzlů. Část plavidel měla výkonnější pohonný systém a dosahovala vyšších výkonů. Například plavidla druhé skupiny designu Yarrow dosahovala při výkonu 20 000 hp rychlosti 32 uzlů.[1]
Třída Parramatta
Australské torpédoborce odvozené od třídy Acheron měly rozměry a výkony základního modelu. Lišily se především svou výzbrojí. Nesly jeden 102mm kanón, tři 76mm kanóny a tři jednohlavňové 450mm torpédomety.[2]
Operační služba
Britské královské námořnictvo třídu provozovalo v letech 1911–1921 a australské v letech 1910–1929. Nasazeny byly za první světové války. Ve službě byly tři ztraceny:[1]
- HMS Attack – Dne 30. prosince 1917 byl poblíž Alexandrie potopen německou ponorkou typu UC II SMU UC-34.
- HMS Ariel – Dne 2. srpna 1918 se v Severním moři potopil na mině.
- HMS Phoenix – Dne 14. května 1918 byl v Jaderském moři potopen rakousko-uherskou ponorkou typu UB II SMU U-27.
Odkazy
Reference
- ACHERON destroyers (1910-1916) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
- PARRAMATTA destroyers (1910-1916) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88.
