Šikišima (PLH-31)

Šikišima je třída oceánských hlídkových lodí japonské pobřežní stráže.

Základní údaje
Typ: oceánská hlídková loď
Číslo trupu: 31
Objednána: 1989
Zahájení stavby: 28. dubna 1990
Spuštěna na vodu: 27. června 1991
Uvedena do služby: 8. dubna 1992
Osud: aktivní (2020)
Předchůdce: Třída Mizuho
Následovník: Akicušima
Takticko-technická data
Výtlak: 6500 t (standardní)
7175 t (plný)
Délka: 150 m
Šířka: 16,5 m
Ponor: 9 m
Pohon: 4 diesely
Rychlost: 25 uzlů (46 km/h)
Dosah: 20 000 nám. mil při 18 uzlech
Posádka: 140
Výzbroj: 4× 35mm kanón (2×2)
2× 20mm kanón (2×1)
2× 12,7mm kulomet (2×1)
Letadla: 2× vrtulník

Stavba

Stavba oceánská hlídkové lodě Šikišima byla objednána roku 1989 u loděnice Ishikawajima-Harima Heavy Industries. Stavba byla zahájena 28. dubna 1990, trup byl na vodu spuštěn 27. června 1991 a konečně 8. dubna 1992 byla Šikišima přijata do služby. Původním hlavním poslaním plavidla měl být doprovod lodí převážejících plutonium pro japonské jaderné elektrárny ze zpracovatelského závodu ve Francii. Tak že bez jediné zastávky doplují z Evropy až do Japonska. To se však neuskutečnilo.[1]

Konstrukce
Šikišima (PLH 31)

Elektroniku tvoří navigační radar JMS 1596, pozemní vyhledávací radar JMA 8303, letecký vyhledávací radar Mitsubishi Electric OPS-14C (je to varianta amerického AN/SPS-49), které doplňuje radar pro řízení provozu vrtulníků JMA 3000. Plavidlo jsou vyzbrojena dvěma 35mm dvoukanóny Oerlikon KDA, dvěma 20mm kanóny JM61 Vulcan a dvěma 12,7mm kulomety. Dále nesou dva vodní dělo. Na palubě jsou rovněž malé hlídkové čluny a záchranný čluny. Na zádi se nachází přistávací plocha a hangáry pro dva vrtulníky AS332L1. Pohonný systém tvoří čtyři diesely IHI-SEMT-Pielstick 16 PC2.5 V400 o celkovém výkonu 40,000 hp, pohánějící dva lodní šrouby se stavitelnými lopatkami. Manévrovací schopnosti zlepšuje dokormidlovací zařízení v přídi. Nejvyšší rychlost dosahuje 25 uzlů. Dosah je 20 000 námořních mil při 18 uzlech.[1]

Odkazy

Reference
  1. Shikishima Class Patrol Vessels [online]. Homelandsecurity-technology.com [cit. 2019-06-04]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.