Těšnovice
Těšnovice (Tyessnowicz, Czessnowitz, Tiessniowicze, Teschnnowitz, ale i Těšňovice) je vesnice, část okresního města Kroměříž. Nachází se asi 4 km na jihovýchod od Kroměříže, na posledních výběžcích Chřibů, sklánějících se do údolí říčky Kotojedky. Je zde evidováno 156 adres.[2] Trvale zde žije 412 obyvatel.[3] Předsedou osadního výboru je Josef Jelšík.[4]
| Těšnovice | |
|---|---|
 Těšnovické sluneční hodiny s datem 1802 na jižní straně kostela svatého Petra a Pavla | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Kroměříž |
| Okres | Kroměříž |
| Kraj | Zlínský kraj |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°15′53″ s. š., 17°25′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 401 (2011)[1] |
| Katastrální území | Těšnovice (3,12 km²) |
| PSČ | 767 01 |
| Počet domů | 147 (2011)[1] |
  Těšnovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 166791 |
| Kód k. ú. | 766798 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Těšnovice je také název katastrálního území o rozloze 3,12 km2.[5]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z kupní listiny olomouckého biskupa Jindřicha I. Zdíka z roku 1131. Další zmínka je až z 13. století, kdy byly Těšnovice rozděleny na polovinu patřící zpupnému (svobodný, dědičný)[6] statku a druhá lennímu statku biskupa olomouckého.
Obyvatelstvo
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[7]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Těšnovice | 449 | 541 | 526 | 549 | 566 | 573 | 554 | 471 | 477 | 452 | 424 | 375 | 412 | 401 |
| Počet domů | část Těšnovice | 78 | 91 | 98 | 100 | 101 | 102 | 117 | 130 | 243 | 125 | 116 | 137 | 137 | 147 |
Pamětihodnosti
- Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla se samostatně stojící zvonicí, opěrným zdivem (opevněním kostela) a sochou sv. Floriána jsou kulturní památkou České republiky evidovanou v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 28486/7-6160.[8]
- Socha svatého Jana Nepomuckého je kulturní památka České republiky evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 27064/7-6161. Socha pochází z 18. století. Stávala naproti panského dvora a později byla přemístěna do obce.
- Boží muka se sochou Panny Marie stojící na vysokém kamenném sloupu při rozcestí polních cest mezi Těšnovicemi a Trávníkem jsou kulturní památkou České republiky evidovanou v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 101304. Socha je dávného původu, ale žádná zpráva o jejím postavení se nedochovala.
- Torzo Ježíše Krista na kříži, který původně stával v zatáčce před domem čp. 115. V padesátých letech za nejasných okolností zmizel. Snad, protože stál blízko cesty, do něho narazilo vojenské vozidlo a pak už byl jen krůček k pokynu na definitivní odklizení. Místní lidé celou památku uložili na zahradě fary. Vlastní kříž se tehdy zcela rozbil. Tělo Krista bez rukou a nohou bylo umístěno na zdi budovy. Na základě požadavku občanů se v roce 1999 rozhodlo o obnovení památky. Odborná komise zvolila ze tří doporučených návrhů umístění na zeleném pásu nedaleko autobusové zastávky. Nejprve se shromáždily všechny kamenné pozůstatky a pak umělecký restaurátor a kameník Mgr. Jaroslav Budík z Vyškova zhotovit chybějící tělo kříže. Protože nebyly známy původní tvary a polohy končetin korpusu umístilo se na kříži na základě konzultace s Památkovým ústavem Brno tělo Ježíše Krista v dochovaném stavu, aby připomínalo události vedoucí k odstranění kříže z původního místa. Při restaurování bylo na zadní straně kříže objeveno datum postavení v roce 1908, velmi nečitelný nápis a na boku signatura zhotovitele Josefa Klapila z Kostelan. Instalování historické památky proběhlo 26. září 2000.[9]
- V lokalitě Hertlov stojí objekt bývalého větrného mlýna, který v současné době slouží k rekreačním účelům. Objekt není památkově chráněn.[10]
Zvonice kostela svatých Petra a Pavla
Socha svatého Floriána v areálu kostela
Socha svatého Jana Nepomuckého
Boží muka se sochou Panny Marie
Torzo Ježíše Krista na kříži
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2001-03-01 [cit. 2001-03-01]. Dostupné online.
- Kroměříž. Osadní výbor [online]. Dostupné online.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27.
- http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3692
- Těšnovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online.
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-06-25]. Identifikátor záznamu 1000139798 : kostel sv Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- Týdeník Kroměřížska 10.10.2000
- Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. vetrnemlyny.unas.cz [online]. [cit. 2019-07-20]. Dostupné online.
Literatura
- DUBOVSKÝ, Aleš. Z historie Kroměříže, místní část Těšnovice, Trávník,. Kroměříž: Saša A. Michajlovič, 1998. 85 s.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Těšnovice na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Těšnovice na webu ČÚZK
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.