Syrské písmo (varianta estrangelo)
Estrangelo (ܐܣܛܪܢܓܠܐ) je původní syrské písmo z něhož se vyvinula minimálně dvě další: (nestoriánské východosyrské, a jakobitské, západosyrské, zvané serto. Patří do rodiny semitských písem, lineární spojná forma písma aramejského (jímž se dnes zapisuje hebrejština). Jméno estrangelo (západosyrskou výslovností estrangelá; řecky: στρογγυλη, strongylé) pochází snad z arabského satr andžilijí („písmo evangelií“). Vzniklo patrně v Edesse (později Urfa, dnes Şanlıurfa; první stát, kde se křesťanství stalo státním náboženstvím), podle Č. Loukotky[1] z písma palmyrského. Písmo syrských křesťanských autorů zejména v období 3.–7. stol. křesťanského letopočtu.
Obecná charakteristika
Jako všechna semitská písma, také estrangelo se čte zprava doleva a původně zaznamenávalo pouze souhlásky; samohlásky si musel čtenář domyslet. Zvláštnosti syrštiny si však brzy vynutily alespoň náznaky vokalizace. Písmo je spojné, ač ne důsledně: (některé) znaky na sebe navzájem navazují se sousedními. Každý znak má proto až čtyři formy: samostatnou, napojenou zprava, napojenou zleva a napojenou z obou stran (výraznější je to u obou zmíněných následných písem). Vyskytují se i ligatury (slitky znaků). Zapisovalo se na podklad otočený o 90° doleva ve sloupcích odshora dolů, řazených zleva doprava, četlo se otočené zpět v řádcích zprava doleva, řazených shora dolů. Zdánlivě komplikovaný způsob řešil nebezpečí, že si písař bude při psaní text umazávat rukou. Písmo tím získalo výrazně ostrý sklon směrem doleva.
Tabulka znaků
Upozornění: některé prohlížeče zobrazují místo Estrangela písmo kanaánské – porovnejte s tabulkou znaků na stránce Serto!
Estrangelo nespojná popř. koncová forma | název záp. výsl. | výslovnost | entita | hexadecim. | Win XP | OS X Option | hebrejský ekvivalent | číselná hodnota |
ܐ | Álaf | ` | & # 1 8 0 8 ; | ܐ | ALT+1808 | Option+0710 | א | 1 |
ܒ | BéÞ | b, v | & # 1 8 1 0 ; | ܒ | ALT+1810 | Option+0712 | ב | 2 |
ܓ | Gámal | g | & # 1 8 1 1 ; | ܓ | ALT+1811 | Option+0713 | ג | 3 |
ܕ | DálaÞ | d | & # 1 8 1 3 ; | ܕ | ALT+1813 | Option+0715 | ד | 4 |
ܗ | Hé | h | & # 1 8 1 5 ; | ܗ | ALT+1815 | Option+0717 | ה | 5 |
ܘ | Uau | u, w | & # 1 8 1 6 ; | ܘ | ALT+1816 | Option+0718 | ו | 6 |
ܙ | Zai(n), Zén | z | & # 1 8 1 7 ; | ܙ | ALT+1817 | Option+0719 | ז | 7 |
ܚ | Chét | ch | & # 1 8 1 8 ; | ܚ | ALT+1818 | Option+071A | ח | 8 |
ܛ | TéÞ | t | & # 1 8 1 9 ; | ܛ | ALT+1819 | Option+071B | ט | 9 |
ܝ | Jód | j | & # 1 8 2 1 ; | ܝ | ALT+1821 | Option+071D | י | 10 |
ܟܟ | Káf | ķ | & # 1 8 2 3 ; | ܟ | ALT+1823 | Option+071F | כ | 20 |
ܠ | Lámad | l | & # 1 8 2 4 ; | ܠ | ALT+1824 | Option+0720 | ל | 30 |
ܡܡ | Mím | m | & # 1 8 2 5 ; | ܡ | ALT+1825 | Option+0721 | מ | 40 |
ܢܢ | Nún | n | & # 1 8 2 6 ; | ܢ | ALT+1826 | Option+0722 | נ | 50 |
ܣ ܤ | SemkaÞ | s | & # 1 8 2 7 ; & # 1 8 2 8 ; | ܣ ܤ | ALT+1827 ALT+1828 | Option+0723 Option+0724 | ס | 60 |
ܥ | É | ´ | & # 1 8 2 9 ; | ܥ | ALT+1829 | Option+0725 | ע | 70 |
ܦ | Pé | p, f | & # 1 8 3 0 ; | ܦ | ALT+1830 | Option+0726 | פ | 80 |
ܨ | Cádé | c | & # 1 8 3 2 ; | ܨ | ALT+1832 | Option+0728 | צ | 90 |
ܩ | Qóf | k | & # 1 8 3 3 ; | ܩ | ALT+1833 | Option+0729 | ק | 100 |
ܪ | Réš | r | & # 1 8 3 4 ; | ܪ | ALT+1834 | Option+072A | ר | 200 |
ܫ | Šín | š | & # 1 8 3 5 ; | ܫ | ALT+1835 | Option+072B | ש | 300 |
ܬ | Tau | t, Þ | & # 1 8 3 6 ; | ܬ | ALT+1836 | Option+072C | ת | 400 |
Dnešní užití
Estrangelo bylo brzy opuštěno ve prospěch jednodušších písem, která se z něj vyvinula. Dnes slouží spíš jako monumentální, ozdobné písmo, případně k odlišení (asi jako v latince kurzíva). Poslední dobou je však čím dál oblíbenější u tvůrců softwarových fontů, je jediným syrským písmem v Unicodu. Lze jej sehnat snáze než obě modernější formy syrského písma.
Ukázka estrangela UNICODE
ܐܒܘܢ ܕܒܫܡܝܐ ܢܬܩܕܫ ܫܡܟ ܀ | 9 |
ܬܐܬܐ ܡܠܟܘܬܟ ܢܗܘܐ ܨܒܚܟ ܐܝܟܢܐ ܕܒܫܡܝܐ ܐܦ ܒܐܪܥܐ ܀ | 10 |
ܗܒ ܠܢ ܠܚܡܐ ܕܣܘܢܩܢܢ ܝܘܡܢܠ ܀ | 11 |
ܘܫܒܘܩ ܠܢ ܚܘܒܝܢ ܐܝܟܢܐ ܕܐܦ ܚܢܢ ܫܒܩܢ ܠܚܝܒܝܢ ܀ | 12 |
ܘܠܐ ܬܥܠܢ ܠܢܣܝܘܢܐ ܐܠܐ ܦܨܢ ܡܢ ܒܝܫܐ ܡܛܠ ܕܕܝܠܟ ܗܝ ܡܠܟܘܬܐ ܘܚܝܠܐ ܘܬܫܒܘܚܬܐ ܠܥܠܡ ܥܠܡܝܢ ܀ | 13 |
(Modlitba Páně - "Otčenáš" - Mt 6, 9b-13)
Literatura
- Carl Brockelmann, SYRISCHE GRAMMATIK, Lipsko 1951, 6. vyd.
- Th. Nöldeke, GRAMMATIK DER NEUSYRISCHEN SPRACHE, Lipsko 1869.
- A. J. Maclean, GRAMMAR OF THE DIALECTS OF VERNACULAR SYRIAC, Cambridge 1895.
- Wilhelm Gesenius, HEBRÄISCHES UND CHALDÄISCHES HANDWÖRTEBUCH I., Lipsko 1834, 4. vylepšené a doplněné vyd.
- Čestmír Loukotka, VÝVOJ PÍSMA, Praha 1946.
Související články
Externí odkazy
Reference
- Čestmír Loukotka, VÝVOJ PÍSMA, Praha 1946