Syrské písmo (varianta estrangelo)

Estrangelo (ܐܣܛܪܢܓܠܐ) je původní syrské písmo z něhož se vyvinula minimálně dvě další: (nestoriánské východosyrské, a jakobitské, západosyrské, zvané serto. Patří do rodiny semitských písem, lineární spojná forma písma aramejského (jímž se dnes zapisuje hebrejština). Jméno estrangelo (západosyrskou výslovností estrangelá; řecky: στρογγυλη, strongylé) pochází snad z arabského satr andžilijí („písmo evangelií“). Vzniklo patrně v Edesse (později Urfa, dnes Şanlıurfa; první stát, kde se křesťanství stalo státním náboženstvím), podle Č. Loukotky[1] z písma palmyrského. Písmo syrských křesťanských autorů zejména v období 3.–7. stol. křesťanského letopočtu.

Ktávé qadíšé (Písma svatá) – titul syrské Bible vydané UBS v letech 19791996. Písmo estrangelo vokalizované původní syrskou punktací. Ukázka užití estrangela jako ozdobného písma.

Obecná charakteristika

Písma svatá – Písma Starého a Nového Zákona. Ukázka frontispisu syrské Bible vydané UBS v letech 19791996. Příklad užití estrangela jako ozdobného písma s kaligrafickými prvky a ligaturami. Nevokalizovaný text. Slovo „zákon“ (diatiké) navíc prozrazuje vliv řečtiny na církevní syrštinu.

Jako všechna semitská písma, také estrangelo se čte zprava doleva a původně zaznamenávalo pouze souhlásky; samohlásky si musel čtenář domyslet. Zvláštnosti syrštiny si však brzy vynutily alespoň náznaky vokalizace. Písmo je spojné, ač ne důsledně: (některé) znaky na sebe navzájem navazují se sousedními. Každý znak má proto až čtyři formy: samostatnou, napojenou zprava, napojenou zleva a napojenou z obou stran (výraznější je to u obou zmíněných následných písem). Vyskytují se i ligatury (slitky znaků). Zapisovalo se na podklad otočený o 90° doleva ve sloupcích odshora dolů, řazených zleva doprava, četlo se otočené zpět v řádcích zprava doleva, řazených shora dolů. Zdánlivě komplikovaný způsob řešil nebezpečí, že si písař bude při psaní text umazávat rukou. Písmo tím získalo výrazně ostrý sklon směrem doleva.

Tabulka znaků

Syrská vokalizace a další znaménka
Syrská kniha z 11. století v písmu Estrangelo (některé znaky už mají formu Serto)

Upozornění: některé prohlížeče zobrazují místo Estrangela písmo kanaánské – porovnejte s tabulkou znaků na stránce Serto!

Estrangelo
nespojná popř.
koncová forma
název
záp. výsl.
výslovnostentitahexadecim.Win XPOS X Optionhebrejský
ekvivalent
číselná hodnota
ܐÁlaf`& # 1 8 0 8 ;&#x0710ALT+1808Option+0710א1
ܒBéÞb, v& # 1 8 1 0 ;&#x0712ALT+1810Option+0712ב2
ܓGámalg& # 1 8 1 1 ;&#x0713ALT+1811Option+0713ג3
ܕDálaÞd& # 1 8 1 3 ;&#x0715ALT+1813Option+0715ד4
ܗh& # 1 8 1 5 ;&#x0717ALT+1815Option+0717ה5
ܘUauu, w& # 1 8 1 6 ;&#x0718ALT+1816Option+0718ו6
ܙZai(n), Zénz& # 1 8 1 7 ;&#x0719ALT+1817Option+0719ז7
ܚChétch& # 1 8 1 8 ;&#x071AALT+1818Option+071Aח8
ܛTéÞt& # 1 8 1 9 ;&#x071BALT+1819Option+071Bט9
ܝJódj& # 1 8 2 1 ;&#x071DALT+1821Option+071Dי10
ܟܟKáfķ& # 1 8 2 3 ;&#x071FALT+1823Option+071Fכ20
ܠLámadl& # 1 8 2 4 ;&#x0720ALT+1824Option+0720ל30
ܡܡMímm& # 1 8 2 5 ;&#x0721ALT+1825Option+0721מ40
ܢܢNúnn& # 1 8 2 6 ;&#x0722ALT+1826Option+0722נ50
ܣ
ܤ
SemkaÞs& # 1 8 2 7 ;
& # 1 8 2 8 ;
&#x0723
&#x0724
ALT+1827
ALT+1828
Option+0723
Option+0724
ס60
ܥÉ´& # 1 8 2 9 ;&#x0725ALT+1829Option+0725ע70
ܦp, f& # 1 8 3 0 ;&#x0726ALT+1830Option+0726פ80
ܨCádéc& # 1 8 3 2 ;&#x0728ALT+1832Option+0728צ90
ܩQófk& # 1 8 3 3 ;&#x0729ALT+1833Option+0729ק100
ܪRéšr& # 1 8 3 4 ;&#x072AALT+1834Option+072Aר200
ܫŠínš& # 1 8 3 5 ;&#x072BALT+1835Option+072Bש300
ܬTaut, Þ& # 1 8 3 6 ;&#x072CALT+1836Option+072Cת400

Dnešní užití

Ukázka kombinovaného užití písem Serto (vokalizované) a Estrangelo (nevokalizované). Stránka Nového Zákona v syrské Bibli vydané UBS 1979/1996.
Zatímco vlastní text je v písmu Serto, redakční popisky jsou v písmu Estrangelo:
nahoře: "Matouš 28"; uprostřed: "Končí svaté evangelium - evangelium apoštola Matouše, které řekl hebrejsky v Palestině"; pod čarou: "Svaté evangelium - evangelium Markovo".

Estrangelo bylo brzy opuštěno ve prospěch jednodušších písem, která se z něj vyvinula. Dnes slouží spíš jako monumentální, ozdobné písmo, případně k odlišení (asi jako v latince kurzíva). Poslední dobou je však čím dál oblíbenější u tvůrců softwarových fontů, je jediným syrským písmem v Unicodu. Lze jej sehnat snáze než obě modernější formy syrského písma.

Ukázka estrangela UNICODE

ܐܒܘܢ ܕܒܫܡܝܐ ܢܬܩܕܫ ܫܡܟ ܀9
ܬܐܬܐ ܡܠܟܘܬܟ ܢܗܘܐ ܨܒܚܟ ܐܝܟܢܐ ܕܒܫܡܝܐ ܐܦ ܒܐܪܥܐ ܀10
ܗܒ ܠܢ ܠܚܡܐ ܕܣܘܢܩܢܢ ܝܘܡܢܠ ܀11
ܘܫܒܘܩ ܠܢ ܚܘܒܝܢ ܐܝܟܢܐ ܕܐܦ ܚܢܢ ܫܒܩܢ ܠܚܝܒܝܢ ܀12
ܘܠܐ ܬܥܠܢ ܠܢܣܝܘܢܐ ܐܠܐ ܦܨܢ ܡܢ ܒܝܫܐ ܡܛܠ ܕܕܝܠܟ ܗܝ ܡܠܟܘܬܐ ܘܚܝܠܐ ܘܬܫܒܘܚܬܐ ܠܥܠܡ ܥܠܡܝܢ ܀13

(Modlitba Páně - "Otčenáš" - Mt 6, 9b-13)

Literatura

  • Carl Brockelmann, SYRISCHE GRAMMATIK, Lipsko 1951, 6. vyd.
  • Th. Nöldeke, GRAMMATIK DER NEUSYRISCHEN SPRACHE, Lipsko 1869.
  • A. J. Maclean, GRAMMAR OF THE DIALECTS OF VERNACULAR SYRIAC, Cambridge 1895.
  • Wilhelm Gesenius, HEBRÄISCHES UND CHALDÄISCHES HANDWÖRTEBUCH I., Lipsko 1834, 4. vylepšené a doplněné vyd.
  • Čestmír Loukotka, VÝVOJ PÍSMA, Praha 1946.

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. Čestmír Loukotka, VÝVOJ PÍSMA, Praha 1946
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.