Syrské písmo (varianta estrangelo)

Estrangelo (ܐܣܛܪܢܓܠܐ) je původní syrské písmo z něhož se vyvinula minimálně dvě další: (nestoriánské východosyrské, a jakobitské, západosyrské, zvané serto. Patří do rodiny semitských písem, lineární spojná forma písma aramejského (jímž se dnes zapisuje hebrejština). Jméno estrangelo (západosyrskou výslovností estrangelá; řecky: στρογγυλη, strongylé) pochází snad z arabského satr andžilijí („písmo evangelií“). Vzniklo patrně v Edesse (později Urfa, dnes Şanlıurfa; první stát, kde se křesťanství stalo státním náboženstvím), podle Č. Loukotky[1] z písma palmyrského. Písmo syrských křesťanských autorů zejména v období 3.–7. stol. křesťanského letopočtu.

Ktávé qadíšé (Písma svatá) – titul syrské Bible vydané UBS v letech 1979–1996. Písmo estrangelo vokalizované původní syrskou punktací. Ukázka užití estrangela jako ozdobného písma.

Obecná charakteristika

Písma svatá – Písma Starého a Nového Zákona. Ukázka frontispisu syrské Bible vydané UBS v letech 1979–1996. Příklad užití estrangela jako ozdobného písma s kaligrafickými prvky a ligaturami. Nevokalizovaný text. Slovo „zákon“ (diatiké) navíc prozrazuje vliv řečtiny na církevní syrštinu.

Jako všechna semitská písma, také estrangelo se čte zprava doleva a původně zaznamenávalo pouze souhlásky; samohlásky si musel čtenář domyslet. Zvláštnosti syrštiny si však brzy vynutily alespoň náznaky vokalizace. Písmo je spojné, ač ne důsledně: (některé) znaky na sebe navzájem navazují se sousedními. Každý znak má proto až čtyři formy: samostatnou, napojenou zprava, napojenou zleva a napojenou z obou stran (výraznější je to u obou zmíněných následných písem). Vyskytují se i ligatury (slitky znaků). Zapisovalo se na podklad otočený o 90° doleva ve sloupcích odshora dolů, řazených zleva doprava, četlo se otočené zpět v řádcích zprava doleva, řazených shora dolů. Zdánlivě komplikovaný způsob řešil nebezpečí, že si písař bude při psaní text umazávat rukou. Písmo tím získalo výrazně ostrý sklon směrem doleva.

Tabulka znaků

Syrská vokalizace a další znaménka

Syrská kniha z 11. století v písmu Estrangelo (některé znaky už mají formu Serto)

Upozornění: některé prohlížeče zobrazují místo Estrangela písmo kanaánské – porovnejte s tabulkou znaků na stránce Serto!

Estrangelo nespojná popř. koncová forma	název záp. výsl.	výslovnost	entita	hexadecim.	Win XP	OS X Option	hebrejský ekvivalent	číselná hodnota
ܐ	Álaf	`	& # 1 8 0 8 ;	&#x0710	ALT+1808	Option+0710	א	1
ܒ	BéÞ	b, v	& # 1 8 1 0 ;	&#x0712	ALT+1810	Option+0712	ב	2
ܓ	Gámal	g	& # 1 8 1 1 ;	&#x0713	ALT+1811	Option+0713	ג	3
ܕ	DálaÞ	d	& # 1 8 1 3 ;	&#x0715	ALT+1813	Option+0715	ד	4
ܗ	Hé	h	& # 1 8 1 5 ;	&#x0717	ALT+1815	Option+0717	ה	5
ܘ	Uau	u, w	& # 1 8 1 6 ;	&#x0718	ALT+1816	Option+0718	ו	6
ܙ	Zai(n), Zén	z	& # 1 8 1 7 ;	&#x0719	ALT+1817	Option+0719	ז	7
ܚ	Chét	ch	& # 1 8 1 8 ;	&#x071A	ALT+1818	Option+071A	ח	8
ܛ	TéÞ	t	& # 1 8 1 9 ;	&#x071B	ALT+1819	Option+071B	ט	9
ܝ	Jód	j	& # 1 8 2 1 ;	&#x071D	ALT+1821	Option+071D	י	10
ܟܟ	Káf	ķ	& # 1 8 2 3 ;	&#x071F	ALT+1823	Option+071F	כ	20
ܠ	Lámad	l	& # 1 8 2 4 ;	&#x0720	ALT+1824	Option+0720	ל	30
ܡܡ	Mím	m	& # 1 8 2 5 ;	&#x0721	ALT+1825	Option+0721	מ	40
ܢܢ	Nún	n	& # 1 8 2 6 ;	&#x0722	ALT+1826	Option+0722	נ	50
ܣ ܤ	SemkaÞ	s	& # 1 8 2 7 ; & # 1 8 2 8 ;	&#x0723 &#x0724	ALT+1827 ALT+1828	Option+0723 Option+0724	ס	60
ܥ	É	´	& # 1 8 2 9 ;	&#x0725	ALT+1829	Option+0725	ע	70
ܦ	Pé	p, f	& # 1 8 3 0 ;	&#x0726	ALT+1830	Option+0726	פ	80
ܨ	Cádé	c	& # 1 8 3 2 ;	&#x0728	ALT+1832	Option+0728	צ	90
ܩ	Qóf	k	& # 1 8 3 3 ;	&#x0729	ALT+1833	Option+0729	ק	100
ܪ	Réš	r	& # 1 8 3 4 ;	&#x072A	ALT+1834	Option+072A	ר	200
ܫ	Šín	š	& # 1 8 3 5 ;	&#x072B	ALT+1835	Option+072B	ש	300
ܬ	Tau	t, Þ	& # 1 8 3 6 ;	&#x072C	ALT+1836	Option+072C	ת	400

Dnešní užití

Ukázka kombinovaného užití písem Serto (vokalizované) a Estrangelo (nevokalizované). Stránka Nového Zákona v syrské Bibli vydané UBS 1979/1996.
Zatímco vlastní text je v písmu Serto, redakční popisky jsou v písmu Estrangelo:
nahoře: "Matouš 28"; uprostřed: "Končí svaté evangelium - evangelium apoštola Matouše, které řekl hebrejsky v Palestině"; pod čarou: "Svaté evangelium - evangelium Markovo".

Estrangelo bylo brzy opuštěno ve prospěch jednodušších písem, která se z něj vyvinula. Dnes slouží spíš jako monumentální, ozdobné písmo, případně k odlišení (asi jako v latince kurzíva). Poslední dobou je však čím dál oblíbenější u tvůrců softwarových fontů, je jediným syrským písmem v Unicodu. Lze jej sehnat snáze než obě modernější formy syrského písma.

Ukázka estrangela UNICODE

ܐܒܘܢ ܕܒܫܡܝܐ ܢܬܩܕܫ ܫܡܟ ܀	9
ܬܐܬܐ ܡܠܟܘܬܟ ܢܗܘܐ ܨܒܚܟ ܐܝܟܢܐ ܕܒܫܡܝܐ ܐܦ ܒܐܪܥܐ ܀	10
ܗܒ ܠܢ ܠܚܡܐ ܕܣܘܢܩܢܢ ܝܘܡܢܠ ܀	11
ܘܫܒܘܩ ܠܢ ܚܘܒܝܢ ܐܝܟܢܐ ܕܐܦ ܚܢܢ ܫܒܩܢ ܠܚܝܒܝܢ ܀	12
ܘܠܐ ܬܥܠܢ ܠܢܣܝܘܢܐ ܐܠܐ ܦܨܢ ܡܢ ܒܝܫܐ ܡܛܠ ܕܕܝܠܟ ܗܝ ܡܠܟܘܬܐ ܘܚܝܠܐ ܘܬܫܒܘܚܬܐ ܠܥܠܡ ܥܠܡܝܢ ܀	13

(Modlitba Páně - "Otčenáš" - Mt 6, 9b-13)

Literatura

Carl Brockelmann, SYRISCHE GRAMMATIK, Lipsko 1951, 6. vyd.
Th. Nöldeke, GRAMMATIK DER NEUSYRISCHEN SPRACHE, Lipsko 1869.
A. J. Maclean, GRAMMAR OF THE DIALECTS OF VERNACULAR SYRIAC, Cambridge 1895.
Wilhelm Gesenius, HEBRÄISCHES UND CHALDÄISCHES HANDWÖRTEBUCH I., Lipsko 1834, 4. vylepšené a doplněné vyd.
Čestmír Loukotka, VÝVOJ PÍSMA, Praha 1946.

Související články

Externí odkazy

Reference

Čestmír Loukotka, VÝVOJ PÍSMA, Praha 1946

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Čestmír Loukotka, VÝVOJ PÍSMA, Praha 1946