Synagoga v Březnici

Synagoga nese římskou číslici XVI a je dobře dochovaným příkladem české synagogální architektury centrálního typu. V severní části budovy je umístěn hlavní sál synagogy, zaklenutý valenou klenbou s barokními lunetami u oken.

Na půdě březnické synagogy byla nalezena tzv. geniza, archiv odložených a poškozených hebrejských textů a různých synagogálních předmětů. Nejvíce zastoupené předměty v genizách byly hebrejské knihy z 18. a 19. století, především modlitební knížky, tisky Bible, Talmudu a různá hebrejská literatura o etice, filozofii, poezii, vědě a učebnice. Dalšími předměty jsou rukopisy psané hebrejsky, ale i jidiš ze 17. - 19. století, různé přednášky, obecní dokumenty a soukromé dopisy.

Po požáru z roku 1821 byla synagoga zásadně přestavěna a získala dnešní empírovou podobu. V budově s klenutým sálem a ženskou galerií bývala i jednotřídka židovské náboženské školy a byt správce (šamese).[3] Na vstupním kamenném portále se zachoval hebrejský nápis „Otevřetež mi brány spravedlnosti“ (verš žalmu č. 118).[1] 

Bohoslužebným účelům synagoga sloužila do 30. let 20. století, po druhé světové válce byla dlouhá léta využívána jako skladiště. Roku 1995 byla vrácena Židovské obci v Praze ve zdevastovaném stavu – byla narušená statika, problémem byla vzlínavá vlhkost a praskliny v klenbě nad hlavním sálem vlivem přetížení krovu, silně poškozeny byly také vnitřní i venkovní omítky a původní výmalba. Od poloviny 90. let 20. století procházela budova synagogy rekonstrukcí. V sobotu 14. 6. 2014 byla synagoga po více než 60 letech zpřístupněna veřejnosti. Je spravována Národním památkovým ústavem, Správou státního zámku Březnice a je zde expozice židovské vzdělanosti. Ve městě se také nachází židovský hřbitov.