Synagoga v Kasejovicích

Prázdná schrána na tóru v kasejovické synagoze

Nejstarší záznamy o kasejovických Židech pochází z roku 1570 a říkají, že se věnovali řemeslnému prodeji, ranhojičství, učitelství, půjčování peněz a výběru mýtného.[1] V letech 1725-30 bylo u Pivovarského rybníka založeno židovské město (ghetto) a tamní domy nesly jako označení římské číslice[1].

Synagoga v obci existuje od druhé poloviny 18. století. Postavena byla uvnitř ghetta v barokním slohu,[1] ve 30. letech 19. století pak došlo k přestavbě.[2] V interiéru bylo 66 sedadel pro muže a 45 pro ženy, také vchody měla tradičně pro obě pohlaví oddělené.[1]

Synagoga sloužila nejen k bohoslužbám - zpočátku fungovala také jako škola: byla používána k výkladu bible a vyučování.[1] Později byla za synagogou postavena židovská škola, dnes používaná jako knihovna, od roku 1909 však byly děti pro malý počet převedeny do místní obecní školy.[1]

V říjnu 1945 byly do synagogy z obecní školy přemístěny převážně uměleckoprůmyslové sbírky místního rodáka Václava Mentbergera (1886 - 1969)[1] a v budově bylo zřízeno Muzeum Kasejovice, které zde sídlí dodnes. Židovské předměty sbírky byly převezeny do Státního židovského muzea v Praze. Zůstala renovovaná výzdoba stěn a schránka na tóru, z Mirovic pochází zde vystavené židovské svícny.

V muzeu se nachází mezi jinými předměty porcelán, kamenina, sklo, cenné dýmky "kasovky", obrazy, výšivky a textilie, knihy, notové zápisy, fotografie, plakáty a minerály. Pro veřejnost bývá otevřeno o víkendech.

V obci se zachovalo původní židovské ghetto (jediné zachovalé v západních Čechách), jeho poslední obyvatelé však po deportaci do Terezína roku 1942 zahynuli v Osvětimi a dalších nacistických koncentračních táborech,[1] holocaust se podařilo přežít pouze jedné ženě.[2] V severní části obce, na návrší Na stráži se nachází židovský hřbitov pocházející z roku 1669.[1]