Sylvestr Harna

Fotografie náhrobku na hřbitově v Kroměříži

V roce 1912 absolvoval kamenickou a sochařskou školu v Hořicích.[3]

Po vypuknutí první světové války byl povolán do 54. pěšího pluku císařsko-habsburské armády. Jako svobodník byl zajat 10. září 1914 v tehdy ruském Lublinu. Za světové války v letech 1916-1918 učil na řemeslné keramické škole v městě Bogotol v Krasnojarském kraji. V té době se podílel i na výzdobě mostních pylonů v Tomsku.[4] Dne 4. srpna 1918 se přihlásil do legií (Bogotol, Tomsk) a následující den se stal příslušníkem 12. československého střeleckého pluku. Dne 29. června 1920 jej převeleli ke strážnímu praporu štábu Dálného východu. V osobní kartě legionáře je uváděna jako bydliště Zábeštní Lhota u Přerova.[5] Do vlasti se vrátil 31. května 1921 s 38. transportem legií.[6]

Po návratu z legii provozoval kamenosochařský závod a ateliér v Kroměříži a realizoval řadu hřbitovních plastik, reliéfů a bust na místním hřbitově.[7] Na kroměřížském hřbitově je i sám pohřben.

Harna je například autorem poprsí Jana A. Komenského před školou v Záhlinicích, Tyršova reliéfu na pamětní Tyršově desce na Velkém náměstí v Kroměříži z roku 1932,[8] reliéfu Františka Slaměníka na pamětní desce na Riegrově náměstí v Kroměříži, reliéfu Františka Skopalíka na pamětní desce umístěné v roce 1925 ve vestibulu domova mládeže Tauferovi střední odborné školy veterinární a pamětní desky s reliéfem Antonína Rozsypala na Budačině.