Svietenie
Svietenie[1] (Swietenia) je rod rostlin z čeledi zederachovité. Zahrnuje 3 druhy stálezelených až opadavých stromů se zpeřenými listy a nepříliš nápadnými květy v úžlabních květenstvích. Plodem je tobolka obsahující křídlatá semena. Svietenie jsou rozšířeny v tropické Americe od Mexika po Bolívii a na Karibských ostrovech.
Svietenie | |
---|---|
Svietenie mahagonová (Swietenia mahagoni) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | mýdelníkotvaré (Sapindales) |
Čeleď | zederachovité (Meliaceae) |
Rod | svietenie (Swietenia) Jacq., 1760 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svietenie poskytují jedno z nejvíce ceněných a také nejznámějších tropických dřev, mahagon. V současnosti je hlavním zdrojem mahagonu svietenie velkolistá, pocházející z pevninské tropické Ameriky a pěstovaná na plantážích v tropech po celém světě.
Popis
Svietenie jsou jednodomé nebo funkčně dvoudomé stromy. V závislosti na podmínkách mohou být stálezelené nebo opadavé. Mají sudozpeřené listy, složené z celokrajných lístků. Květy jsou jednopohlavné, uspořádané v úžlabních thyrsech. Kalich je asi do poloviny členěný do 5 laloků. Koruna je složená z 5 (řidčeji jen 4) volných lístků. Tyčinky jsou srostlé do miskovité až baňkovité trubičky, nesoucí 8 až 10 prašníků. Semeník obsahuje 5 (4 až 6) komůrek, v nichž je po 9 až 16 vajíčkách. Plodem je dřevnatá tobolka pukající 5 chlopněmi. Plody pukají buď jen od báze, nebo současně od báze a od vrcholu.[2][3]
- Listy svietenie velkolisté
- Květenství svietenie mahagonové
- Semena svietenie velkolisté v rozpadajícím se plodu
Rozšíření a ekologie
Rod svietenie zahrnuje 3 druhy a je rozšířen v tropické Americe. Největší areál má svietenie velkolistá (Swietenia macrophylla), rozšířená od severního Mexika přes Střední Ameriku po Brazílii a Bolívii. V Jižní Americe roste zejména v oblastech poloopadavých lesů Brazílie a Bolívie a v pásu podél And na sever, zatímco ve velkých částech Amazonie chybí. Swietenia humilis se vyskytuje v Mexiku a Střední Americe. Původní areál svietenie mahagonové (Swietenia mahagoni) je omezen na jižní Floridu a Karibské ostrovy.[4][5]
Svietenie rostou v poloopadavých a stálezelených tropických lesích. Nejširší ekologické rozpětí ze všech tří druhů má svietenie velkolistá, která se vyskytuje v suchých i vlhkých oblastech, v nížinách i horských polohách, na zaplavovaných půdách i na svazích a na různých typech podloží. Může se vyskytovat v podobě hustých shluků na místě původního pralesního velikána stejně jako v podobě jednotlivých stromů, rozptýlených ve vzrostlejší vegetaci.[5] Dospělé stromy jsou ve zvýšené míře odolné vůči katastrofickým událostem, jako jsou hurikány, požáry a záplavy.[6] Svietenie mahagonová roste rovněž ve vlhkých i suchých tropických lesích, a to v nadmořských výškách do 800 metrů. Často se vyskytuje na vápencích.[3]
Ekologické interakce
Nenápadné květy jsou opylovány včelami, můrami a třásněnkami. Křídlatá semena jsou roznášena větrem až na vzdálenost půl kilometru.[3] Svietenie jsou živnými rostlinami řady můr zejména z čeledí píďalkovití (Geometridae), zavíječovití (Pyralidae), bourovcovití (Lasiocampidae) a slimákovcovití (Limacodidae).[7] K významným škůdcům mahagonových plantáží náleží můry rodu Hypsipyla. V tropické Americe je to především Hypsipyla grandella, v Africe a Asii Hypsipyla robusta.[5] V tropické Asii je svietenie velkolistá zástupnou živnou rostlinou housenek největšího motýla světa, kterým je martináč atlas (Attacus atlas). Ve větvích se vyvíjejí housenky drvopleně Polyphagozerra coffeae (syn. Zeuzera coffeae).
- Larva můry Hypsipyla grandella
- Drvopleň Polyphagozerra coffeae
Obsahové látky
Hlavními obsahovými látkami svietenií jsou limonoidy a jejich deriváty, jako je swietenin, andirobin, swietenolid a četné jiné. Dále jsou přítomny silice, polyfenoly (katechin, epikatechin), steroidy (β-sitosterol, stigmasterol aj.) a kumariny (skopoletin).[8]
Taxonomie
Rod Swietenia je v rámci čeledi Meliaceae řazen do podčeledi Cedreloideae (syn. Swietenioideae). Nejblíže příbuznými rody jsou Khaya (5 druhů v tropické Africe a na Madagaskaru) a Carapa (24 druhů v tropické Africe a Americe).[2][9]
Prehistorie
Nálezy fosilních pozůstatků rodu Swietenia jsou jen sporadické. Na karibském ostrově Hispaniola byl v jantaru nalezen zachovalý samčí květ svietenie, pocházející z období středních třetihor. Druh byl pojmenován †Swietenia dominicensis.[10] Květ jiného druhu, popsaného jako †Swietenia miocenica, byl nalezen v jantaru v mexickém státě Chiapas; pochází z období raného miocénu.[11]
Zástupci
- svietenie mahagonová (Swietenia mahagoni)
- svietenie velkolistá (Swietenia macrophylla)
Význam
Svietenie jsou těženy pro jedno z nejvíce ceněných tropických dřev, mahagon. Pravý neboli americký mahagon byl zprvu získáván z karibské svietenie mahagonové, po jejím vyčerpání se začal využívat druh svietenie velkolistá, která je v současnosti jediným komerčně významným druhem. Je pěstována na plantážích v tropech po celém světě.[12][5]
Svietenie velkolistá je využívána v tradiční medicíně v tropické Asii i jinde ve světě k léčení široké palety neduhů. Téměř každá část rostliny má lékařské využití. Plody jsou složkou komerčních produktů ke zlepšení krevního oběhu a kondice pleti. Semena jsou v Malajsii tradičně používána k léčení vysokého krevního tlaku, cukrovky a k úlevě od bolesti. Byly u nich zjištěny i protirakovinné účinky. V Indonésii se používají také při léčbě malárie, v Bolívii je domorodci využívají při leishmaniózách. Extrakt z kůry slouží jako adstringens při léčení zranění.[8] Rovněž kůra svietenie mahagonové má svíravé a antipyretické účinky. V Karibiku je používána jako náhrada chinovníkové kůry.[13]
Svietenie mahagonová je používána k zalesňování a vysazuje se jako stínící dřevina na plantážích jiných stromů pěstovaných pro dřevo. Někdy se pěstuje i jako okrasný strom. Extrakt z kůry svietenie velkolisté je občas používán k barvení na červeno a k vydělávání kůží.[8][3]
- Dřevo svietenie velkolisté
- Dřevo svietenie mahagonové
- Semena svietenie velkolisté na trhu v Malajsii
Odkazy
Reference
- SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky)
- Swietenia mahagoni [online]. PROTA. Dostupné online. (anglicky)
- Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- LUGO, Ariel E.; FIGUEROA COLÓN, Julio C.; ALAYÓN, Mildred (Eds.). Big-Leaf Mahogany. Genetics, Ecology, and Management.. [s.l.]: Springer, 2003. ISBN 0-387-98837-8. (anglicky)
- Swietenia macrophylla [online]. PROTA. Dostupné online. (anglicky)
- HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky)
- MOGHADAMTOUSI, Soheil Zorofchian et al. Biological activities and phytochemicals of Swietenia macrophylla King.. Molecules. 2013, čís. 18.
- MUELLNER, Alexandra N. et al. Molecular phylogenetics of Meliaceae (Sapindales) based on nuclear and plastid DNA sequences.. American Journal of Botany. 2003, čís. 90(3). Dostupné online.
- CHAMBERS, Kenton L.; POINAR, George O. A Mid-Tertiary fossil flower of Swietenia (Meliaceae) in Dominican amber.. Journal of the Botanical Research Institute of Texas. 2012, čís. 6(1).
- CASTANEDA-POSADA, Carlos; CEVALLOS-FERRIZ, Sergio R.S. Swietenia (Meliaceae) flower in Late Oligocene Early Miocene amber from Simojovel de Allende, Chiapas, Mexico.. American Journal of Botany. 2007, čís. 94(11). Dostupné online.
- MEIER, Eric. Mahogany Mixups: the Lowdown. [online]. The Wood Database. Dostupné online.
- KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Svietenie na Wikimedia Commons
- Taxon Swietenia ve Wikidruzích