Svorka (elektrotechnika)

Svorka je v elektrotechnice součást elektrického přístroje určená pro připojení přívodního vodiče případně jiných součástek.[1] V elektrických schématech se vývody pro externí spojení obvykle znázorňují prázdným kroužkem.[2] Tím se odlišují od pevných spojů, které jsou uvnitř obvodu, někdy se nazývají uzly, a jsou znázorňovány plným kroužkem.[3]

Symbol rozebiratelného spoje obvykle používaný pro elektrickou svorku

Svorkovnice (pájecí lišta) používaná pro propojování součástek hlavně v první polovině 20. století

Svorkou také nazýváme vývod konektoru sloužící jako bod, který lze použít jako rozebiratelné rozhraní na vodiči, a který tvoří místo, kam lze připojit externí obvody.[4][5] Svorka může být realizována také mechanickým spojovacím prvkem.

Při analýze obvodů je svorka bod, v němž je teoreticky možné se připojit do obvodu, který však nutně nemusí být nějakým fyzickým objektem. V tomto významu se zvláště ve starších dokumentech někdy používá název pól.

Elektrické články nebo baterie mají dva vývody, označované jako anoda a katoda nebo kladný (+) a záporný (-) pól. Na suchých článcích je kladný pól (katoda) obvykle tvořen čepičkou, zatímco záporný plochou kovovou destičkou (dříve přímo kovovou nádobkou, která tvořila plášť článku).