Svinčice (Jičínská pahorkatina)
Svinčice (451 m n. m.) je vrch v okrese Jičín Královéhradeckého kraje, v CHKO Český ráj. Leží asi 1 km zsz. od vesnice Horní Lochov na příslušném katastrálním území.
Svinčice | |
---|---|
Svinčice z vrchu Houser | |
Vrchol | 451 m n. m. |
Prominence | 15 m ↓ |
Izolace | 0,6 km → |
Seznamy | Hory Jičínské pahorkatiny |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Jičínská pahorkatina / Turnovská pahorkatina / Vyskeřská vrchovina / Prachovská pahorkatina / Přivýšinský hřbet[1] |
Souřadnice | 50°27′45″ s. š., 15°17′8″ v. d. |
Svinčice | |
Hornina | neovulkanit, pískovec, sedimenty |
Povodí | Cidlina, Žehrovka |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis vrchu
Jsou to dvě drobná třetihorní čedičová (bazanit, brekcie, nefelinit) tělesa Velká Svinčice (451 m) a Malá Svinčice (449 m), proniklá skrz svrchnokřídové křemenné pískovce s vložkou vápnitých sedimentů. Společně vyzdvihly plochý hřbet až plošinu protaženou směrem západ–východ. Ze severu bezprostředně navazuje rozsáhlé území Prachovských skal (původně součást společné plošiny). Těsná dvojice odolných vulkanitů nedovolila silnější destrukci skal od nízko položené erozní báze Jičínské kotliny, takže hlavní tvary skalních měst patří k povodí Žehrovky. Vrchol a jižní svah Velké Svinčice je porušen kamenolomem, který sloužil hraběcímu rodu Schliků (činnost ukončena v r. 1954, dodnes pozůstatky základů). Malá Svinčice je zalesněná smíšeným porosty, Velká Svinčice listnatými porosty.[2][3][4][5][6]
Svinčice je součástí PR Prachovské skály. Leží na západě Přivýšinského hřbetu (zvaného též prachovský hřeben). Ten pokračuje vrchem Přivýšina (464 m) a na východě končí vrchem Brada (378 m).
Geomorfologické zařazení
Vrch náleží do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Vyskeřská vrchovina, podokrsku Prachovská pahorkatina a části Přivýšinský hřbet.[1]
Přístup
Automobilem se dá nejblíže dopravit do Horního Lochova či k silnici I/16 (Mladá Boleslav – Jičín). Pomocí turistických tras modré , zelené a červené lze dojít pěšky k oběma vrcholům. Ty jsou nenápadné a bez jakéhokoli výhledu.[3][4]
Odkazy
Reference
- BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- Geologická mapa 1:50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2014-01-25]. Dostupné online.
- Základní mapy ČÚZK [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-01-25]. Dostupné online.
- Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-01-25]. Dostupné online.
- Prachovské skály – průvodce [online]. roubenachalupa.wbs.cz [cit. 2014-01-25]. Dostupné online.
- Chráněná krajinná oblast Český ráj – Plán péče [online]. mzp.cz, 2002-02 [cit. 2014-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01.