Svatý Charalambos

Svatý Charalambos byl biskupem (nebo knězem, podle řeckých zdrojů) v Magnézii, kde šířil po mnoho let slovo Evangelia. Když se roznely zvěsti o tom, že šíří křesťanství, prokonzul Lucian a vojenský velitel Lucius svatého Charalamba zatkli a přivedli ke zkoušce, během které vyznal Krista a odmítl sloužit modlám. [2]

Přes svůj pokročilý věk byl nemilosrdně mučen. Do kůže mu ryli háky a seškrábali všechnu kůži z těla.[2] Svatý řekl svým mučitelům jedinou větu: Děkuji vám bratři, že mi ničíte staré tělo a obnovujete mou duši pro nový a věčný život.[1] Podle tradice, když viděli jeho vytrvalost při tomto mučení, dva vojáci, Porphyrius a Baptus tím byli tak zasaženi, že vyznali Krista, za což byli ihned sťati. Tři ženy, které viděly Charalambovo mučení, také začaly chválit Krista a za to umučeny.[2] Lucius, rozzuřen, že mučedník odolává statečně mučení a neumírá, vzal sám do ruky mučící nástroje a chtěl začít Charalamba mučit, ale znenadání mu upadla paže jako uťata mečem. Správce Lucian pak plivl svatému do tváře, ale jeho hlava se otočila nazad o 180°.[2] Když viděli, co se děje, Lucian a Lucius začali prosit o milost, Charalambos oba uzdravil a oni se pak stali křesťany.

Další mučení musel podstoupit, když byl po těchto událostech přiveden k samotnému Septimovi Severovi. Odsouzen k smrti a veden na místo popravy Charalambos zvedl své ruce k nebi a modlil se za všechny lidi: Pane, Ty víš, že lidi jsou jen maso a krev; odpusť jim jejich hříchy a vylij svou milost na všechny. Když dokončil modlitbu, svatý odevzdal duši Bohu, ještě dříve než se meč kata dotkl jeho krku. Podle tradice pak Severova dcera Gallina[3] byla smrtí svatého tak zasažena, že se stala křesťankou a osobně pohřbila Charalamba.[1]

V pravoslavné tradici se zpívají následující hymny na oslavu svatého:

Tropar, hlas 4.

Vyvolený sloupe Církve Kristovy, / nehasnoucí lampo veškerenstva, / Charalambe přemoudrý a blažený, / světu zazářil jsi mučednictvím svým / a rozehnal modlářská mračna démonů. / Proto jsi zastáncem naším u Krista, // pros za spásu naši!

Kondak, hlas 8.

Důstojným stav se blahodati biskupské, / přejasně Církev zkrášlil jsi božským svým strádáním, / jež s odvahou a radostí přijal jsi za Krista, / ctihodná lampo, do všech končin světa zářící, // ó slavný Charalambe, nepřemožitelný!

Velebení

Velebíme tě, / světiteli mučedníče Charalambe, / a ctíme svatou tvou památku, / neboť za nás modlitby vznášíš / ke Kristu, Bohu našemu.[4]

Lebka svatého Charalamba je uchovávána v monastýru svatého Štěpána na Meteoře. Jeho ostatkům, které jsou uloženy na mnoha místech po celém světě, zejména v Řecku, je připisováno mnoho zázraků. Svatý, označovaný za nejstaršího z mučedníků, je ctěn pro množství zázraků, které činí.[5]

Svátek svatého Charalamba se slaví 10. února, s výjimkou let, kdy svátek připadne na Zádušní sobotu před Velkým postem, nebo na Čisté pondělí, v těchto letech se slaví 9. února[5]

V řecké ikonografii je Charalambos zobrazován jako kněz, v ruské jako biskup.[2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charalampus na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatý Charalambos na Wikimedia Commons
• Feast of the Holy and Glorious Hieromartyr Haralambos
• Hieromartyr Charalampus, Bishop of Magnesia in Asia Minor