Svařenov

Svařenov (německy Swarschenow, lidově a historicky též Svařanov) je osada v okrese Žďár nad Sázavou a v Kraji Vysočina. Nachází se 5 km západně od Velkého Meziříčí. Na východě těsně sousedí s další osadou (společně s kterou tvoří místní část města Velké Meziříčí) Hrbovem.

Svařenov
Lokalita
Charaktermístní část
ObecVelké Meziříčí
OkresŽďár nad Sázavou
KrajKraj Vysočina
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°21′58″ s. š., 15°57′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel118 (2011)[1]
Katastrální územíSvařenov (2,3 km²)
Nadmořská výška535 m n. m.
PSČ594 41
Počet domů40 (2011)[1]
Svařenov
Další údaje
Kód části obce47970
Kód k. ú.647977
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Místopis

Nejvyšší místo v katastru je lokalita Na Babách s nadmořskou výškou 527 m n. m.

Historie

Protože Svařenov nikdy nebyl samostatnou obcí, nedochovalo se z dřívějších dob zřejmě mnoho oficiálních archivních dokumentů. Pouze dílčí zápisy v kronikách okolních obcí a zejména těch, jejichž administrativní součástí Svařenov býval, popisují některá historická fakta.

Svařenov býval až do roku 1960 osadou Uhřínova, takže neměl povinnost vést vlastní kroniku. Nedisponoval ani školou, která by si vedla vlastní údaje. Čerstvě získaným materiálem (srpen 2015), ze kterého bude možné čerpat nějaké údaje alespoň z počátku 20. století, je tzv. svařenovská kronika, o kterou se pokusil místní občan Vítězslav Dvořák ze Svařenovského dvorku (někdejšího vrchnostenského dvora). Kopiemi této kroniky disponuje pobočka státního archivu ve Velkém Meziříčí. Po jejím prostudování bude historie osady doplněna.

Svařenov se poprvé v historických dokumentech objevuje roku 1376, kdy podle tehdejších zápisů patřilo 7 lánů vesnice Přibíkovi z Pohořílek. Roku 1390 pak prodal 5 lánů s pastvinami a lesy Jan z Kozlova Zajíčkovi z Rosičky.

V roce 1489 Svařenov, po období různých sporů o majetky, v důsledku válečných událostí zpustl. Uherský král Matyáš Korvín totiž porušil svůj slib, který dal králi Jiřímu, a po jeho smrti za vlády Vladislava II. napadl České země. Tehdy Svařenov úplně vyplenili maďarští vojáci táhnoucí přes území Českého státu. Obyvatelé, kteří přežili, se pak již většinou nevrátili, a tak mnohé vesnice, podobně jako Svařenov, v podstatě zanikly. Až roku 1529 koupil Svařenov a blízký Šeborov Jan IV. z Pernštejna. Obě vesnice pak připojil k Měřínskému proboštství a od roku 1559 sdílely osudy a vrchnost se Stráneckou Zhoří (dnes Šeborov patří administrativně pod sousední Uhřínov).

Roku 1775 zde bydlelo 12 chalupníků, kteří robotovali od svatého Jiří do svatého Michala. Dochované dokumenty dokládají, že zde žily rody Tomanů, Oulehlů, Čermáků a Vlachů. Na samotě za Svařenovem býval panský dvůr s 9 obyvateli, později také hájovna.

Roku 1790 měla ves 17 domů a 147 obyvatel a v roce 1900 stálo v obci domů již 26 se 147 obyvateli.

Vývoj počtu obyvatel Svařenova[2]
Rok 1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel 11314913014314313913814013315013910999

Další fotografie

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 604–607.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.