Světlana Glaserová

Narodila se v Praze, jako druhá ze tří dětí spisovatele Václava Kličky. Po základní škole studovala SUPŠ v Praze, obor Animovaný film, kterou ukončila maturitou v roce 1976.

V letech 1977 – 1978 byla krátce zaměstnána v České televizi jako animátorka. Se svými malovanými šperky se zúčastnila několika ročníků Salónu mladých výtvarníků v Praze. Po roce 1989 spolupracovala se svým mužem Bedřichem Glaserem na společných projektech a napsala několik scénářů ke krátkým animovaným filmům, které společně s manželem realizovala za podpory Fondu pro českou kinematografii MKČR. Jako scenáristka se v r. 2000 umístila se svým scénářem pro celovečerní film „Náhoda“ mezi šesti finalisty v soutěži vyhlášené Sundance Institutem Nadace Roberta Redforda.

Od r. 2009 se jako předsedkyně o.s. Společná obrana intenzivně věnuje potírání nekalých obchodních praktik různých nepoctivých obchodních subjektů a pomoci občanům, kteří se stali jejich oběťmi.[3] Touto otázkou se zabývá i její první kniha Kdopak by se šmejdů bál?, kterou vydala v roce 2015.

Všechny knihy, které od té doby napsala, si sama ilustrovala.

Od roku 1977 je vdaná, jejím manželem je Bedřich Glaser, malíř, režisér a animátor (mimo jiné téměř všech filmů Jana Švankmajera od roku 1979). Má čtyři děti: Magdalena 1978, Karolina 1979, Michael 1990, Martin 1992.