Radovesická výsypka
Radovesická výsypka je situována v okrese Teplice a nalézá se mezi městy Bílina, okrajem Štrbic, Kostomlat pod Milešovkou a Štěpánova. Nadložní zeminy jsou zde zakládány z lomu Bílina.
Historie
V místech dnešní výsypky se dříve nacházelo celkem pět vesnic – Lyskovice, Chotovenka, Hetov, Dřínek[1] a největší z nich byly právě Radovesice, které byly především dopravní křižovatkou, a podle nichž se dnes výsypka jmenuje. Radovesice zanikly roku 1971.[2] Jediná nestržená budova v Radovesicích – kostel Všech svatých – byla zasypána skrývkou v roce 1983.[3]
Od té doby zde byla až do roku 1996 ukládána vytěžená zemina z blízkých bílinských dolů. S doly byla donedávna výsypka spojena pásovým dopravníkem, jehož stopy jsou ještě dnes dobře viditelné. Nejvýznamnějším pozůstatkem byl především betonový most, který vedl nad dopravním koridorem u výjezdu z města Bílina směrem na Teplice. U místních se používal název „pasovka“. Most byl v oblasti koridoru zbourán v r. 2011.
Na výsypce bylo ukončeno sypání skrývky v červenci roku 2003.[4]
Geologie a hydrologie
Průměrná mocnost výsypky se pohybuje mezi 50 a 70 metry. Největších mocností (cca 120 m) dosahuje výsypka v ose údolí bývalého potoka. Oblast odvodňoval Lukovský potok pramenící u Lukova v Českém středohoří, protékal původně přes území dnešní výsypky od obce Štěpánov přes Radovesice až do Bíliny, kde ústil do stejnojmenné řeky. V prostoru obce Radovesice byl napájen drobnými přítoky. Malou západní část plochy výsypky odvodňoval potok Syčivka. Proto bylo nutné provést umělé úpravy odvodňovacího režimu. Původní koryto Lukovského potoka bylo přeloženo od Štěpánova směrem na Razice a do Syčivky.[5]
Pro odvodnění předpolí výsypky byla v roce 1982 vyražena v rulovém a křídovém podloží výsypky 2,5 km dlouhá štola podél údolí bývalého Radovesického potoka, která tvoří funkční drenáž podloží výsypky. Štola ústí portálem na konci údolí Bezovka do usazovací nádrže a voda dále odtéká v trase bývalého Lukovského potoka přes rybník do města a vlévá se do řeky Bíliny. Po deštích, které způsobily podmáčení a zvodnění části svahu, došlo 20. srpna 1994 k sesuvu který, se proměnil v bahnotok dlouhý 600 m a po několika hodinách pohybu na dvou místech poškodil pásový dopravník.
Současnost a budoucnost
V současné době je výsypka v rekultivaci a dokončuje se budování infrastruktury. Otevřena je nová silnice z chlumského sídliště v Bílině do Kostomlat pod Milešovkou. Do budoucna s výsypkou město počítá jako s rekreační oblastí. Dokončeno, ale neotevřeno je spojení z Kostomlat do Štěpánova, v budoucnu se plánuje i další silniční propojení Štěpánova, Razic a Bíliny.
Obec Hrobčice, pod kterou zaniklé Radovesice spadají, plánuje výstavbu infocentra věnovaného zaniklé obci a krajině.[6]
Odkazy
Reference
- Zničené obce
- http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=905
- Robert Sattler, Adam Kössler: Před 30 lety byl kvůli uhlí nezničený zasypán. In: Lidovky.cz, 12.11.2017.
- Výsypka na stránkách sdas.cz
- Historie území na serveru Arnika
- KOŠŤÁL, Martin. Student „otevřel“ zasypaný kostel. Práce se líbí i vedení obce. Teplický deník [online]. 2017-05-20 [cit. 2017-05-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Radovesická výsypka na Wikimedia Commons