Svébohov
Obec Svébohov (německy Schwillbogen[3]) se nachází v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Žije zde 426[1] obyvatel.
Svébohov | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0715 541125 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Zábřeh |
Okres (LAU 1) | Šumperk (CZ0715) |
Kraj (NUTS 3) | Olomoucký (CZ071) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°55′12″ s. š., 16°50′21″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 426 (2022)[1] |
Rozloha | 6,15 km² |
Katastrální území | Svébohov |
Nadmořská výška | 417 m n. m. |
PSČ | 789 01 |
Počet domů | 164 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Svébohov 64 789 01 Zábřeh [email protected] |
Starostka | Ing. Martina Šťastná |
Oficiální web: www | |
Svébohov | |
Další údaje | |
Kód obce | 541125 |
Kód části obce | 160288 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Svéboh (jeho druhá část mohla v době vzniku osobního jména ještě mít původní význam "úděl, štěstí, bohatství") a znamenalo "Svébohův majetek". Německé jméno vzniklo z českého řadou hláskových změn a přikloněním k Schwibbogen - "průjezdní oblouk".[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358.
Obrazy z dějin reformovaného sboru ve Svébohově z XVIII. a XIX. století jsou popsány v publikaci R. Šedého.[5]
Významná humanitární akce
V květnu 1924 dopravil českobratrský vikář Rudolf Šedý do Československé republiky 78 převážně osiřelých dětí českých krajanů z hladovějící Ukrajiny. Šlo o mimořádnou humanitární akci, při níž spolupracovalo více subjektů jak v ČSR, tak v Sovětském svazu. Do Svébohova byly převezeny děti, které se (dočasně) nepodařilo nikde umístit.[6]
Sport
- Jezdecký klub Svébohov
Pamětihodnosti
V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[7]
- Českobratrská modlitebna (nad vesnicí) – historizující architektura z roku 1860
- Chalupnická usedlost čp. 41 – lidová architektura z poloviny 19. století
- Rolnická usedlost čp. 78 – roubená lidová architektura ze začátku 19. století, výrazně upravená ve 2. polovině 20. století
- Stodola u čp. 2 – polygonální roubená stodola z počátku 19. století, v okrese ojedinělá
Mimo zákonem chráněné kulturní památky je zde:
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie – historizující stavba z roku 1870
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 575.
- Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 527.
- ŠEDÝ, RUDOLF. Bible misionářem : obrazy z dějin reformovaného sboru ve Svébohově z XVIII. a XIX. století. 1. vyd. vyd. Praha: Československá církev evangelická 52 s., [4] s. obr. příl. s. ISBN 978-80-87098-18-9.
- http://exulant.evangnet.cz/?q=system/files/ex220.pdf, str. 5–7
- PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Svébohov na Wikimedia Commons
- Svébohov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)