Sup bengálský

Sup bengálský (Gyps bengalensis) je druh supa vyskytujícího se v jižní a jihovýchodní Asii, blízký příbuzný evropského supa bělohlavého. Vyskytuje se v oblasti od východního Pákistánu přes Indii, Myanmar po Vietnam.[2] Populace tohoto druhu klesá, proto je od roku 2000 je na Červeném seznamu IUCN řazen jako kriticky ohrožený. Sup bengálský umírá na selhání ledvin, které je způsobováno otravou diklofenakem. V 80. letech 20. století byla populace supa bengálského odhadována na několik milionů jedinců a předpokládalo se, že se jedná o nejhojnější druh dravce vůbec. K roku 2016 je však celosvětová populace tohoto druhu odhadována na méně než 10 000 dospělých jedinců (IUCN uvádí rozpětí od 2 500 do 9 999).[3]

Sup bengálský
Stupeň ohrožení podle IUCN

kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Řáddravci (Accipitriformes)
Čeleďjestřábovití (Accipitridae)
RodGyps
Binomické jméno
Gyps bengalensis
(Gmelin, 1788)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Sup bengálský je středně velký sup s neopeřenou hlavou a krkem, velmi širokými křídly a krátkými ocasními pery. Oproti evropskému supu bělohlavému je mnohem menší. Bíle zbarvená záda, hřbet a spodní část křídel kontrastují s jinak tmavým opeřením. Hlava je narůžovělá, zobák stříbřitý s tmavým ozobím.[4]

Je nejmenším zástupcem rodu Gyps, ale i tak je poměrně velkým ptákem. Váží mezi 3,5–7,5 kg, na délku měří 75–93 cm[4] a rozpětí křídel se pohybuje mezi 1,92–2,6 metry.[5][6]

Chování a ekologie

Jako ostatní supi se jedná o mrchožrouta. Pokud spatří zdechlinu, rychle se nakrmí. Obvykle sedává na okolních stromech. Hlavním obdobím hnízdění je listopad až březen, vejce jsou kladena nejčastěji v lednu.[5] Snáší většinou jen jedno vejce, délka inkubace se pohybuje mezi 45–52 dny.[2] V zajetí se sup bengálský dožil nejméně 12 let.[7]

Ohrožení

Červený seznam IUCN jej od roku 2000 hodnotí jako kriticky ohrožený druh. K roku 2017 uvádí, že dospělých jedinců tohoto druhu je mezi 2500 až 9999.[3]

Původně se často vyskytoval na planinách řeky Gangy, často byl také viděn na stromech ve velkých městech. Britský ornitolog Hugh Whistler (1889–1943) ve své knize z roku 1949 uvádí, že sup bengálský byl nejběžnějším druhem supů v Indii.[8]

Do 90. let 20. století byl tento druh považován za obtíž letadel, kterým hejna supů bengálských bránila v letu.[9] Tento druh, stejně jako sup indický a sup bělohlavý, však utrpěl od počátku 90. let 20. století v Indii[10] a okolních zemích[11] až 99 % pokles populace. Tento pokles je přičítán otravám látkou diklofenak, který se mj. využívá jako nesteroidní antiflogistikum pro zvířata, přičemž zanechává stopu v tělech dobytka, což při požírání mršin vede k selhání ledvin ptáků.[12]

Alternativními hypotézami je epidemie ptačí malárie[13] či souvislost s dlouhodobými klimatickými cykly.[14]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku White-rumped vulture na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. Gyps bengalensis. BioLib [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online.
  3. IUCN Red List of Threatened Species: Gyps bengalensis. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2017-10-01 [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2017-3.RLTS.T22695194A118307773.en. (anglicky)
  4. RASMUSSEN, Pamela C.; ANDERTON, J. C. Birds of South Asia: The Ripley Guide. [s.l.]: Smithsonian Institution and Lynx Edicions, 2005. S. 89–90. (anglicky)
  5. HUME, A. O. My scrap book or rough notes on Indian ornithology. Calcutta: Baptist Mission Press S. 26–31. (anglicky)
  6. FERGUSON-LEES, James. Raptors of the world. Boston: Houghton Mifflin ISBN 0-618-12762-3. (anglicky)
  7. STOTT,, Ken. Notes on the Longevity of Captive Birds. S. 402–405. The Auk [online]. 1948-07 [cit. 2020-11-01]. Roč. 65, čís. 3, s. 402–405. DOI 10.2307/4080488. (anglicky)
  8. WHISTLER, Hugh. Popular Handbook of Indian Birds. London: Gurney & Jackson, 1949. Dostupné online. S. 354–356. (anglicky)
  9. SINGH, R. B. Ecological Strategy to Prevent Vulture Menace to Aircraft in India. Defence Science Journal. 1999, roč. 49, čís. 2, s. 117–121. Dostupné online [cit. 2020-11-01]. ISSN 0976-464X. DOI 10.14429/dsj.49.3796. (anglicky)
  10. PRAKASH, V, et. al. Recent changes in populations of resident Gyps vultures in India. Journal of the Bombay Natural History Society. 2007, roč. 104, čís. 2, s. 129–135. Dostupné online.
  11. BARAL, Nabin; GAUTAM; TAMANG. Population status and breeding ecology of White-rumped Vulture Gyps bengalensisin Rampur Valley, Nepal. FORKTAIL. Roč. 21, s. 87–91. Dostupné online.
  12. GREEN, Rhys E.; NEWTON, Ian; SHULTZ, Susanne. Diclofenac poisoning as a cause of vulture population declines across the Indian subcontinent. Journal of Applied Ecology. 2004, roč. 41, čís. 5, s. 793–800. Dostupné online [cit. 2020-11-01]. ISSN 1365-2664. DOI 10.1111/j.0021-8901.2004.00954.x. (anglicky) Archivováno 27. 3. 2021 na Wayback Machine
  13. POHARKAR, A, et. al. Is malaria the cause for decline in the wild population of the Indian White-backed vulture (Gyps bengalensis)?. Current Science. 2009, roč. 96, čís. 4, s. 553. (anglicky)
  14. HALL, Jonathan, et. al. The impacts of La Niña-induced drought on Indian Vulture Gyps indicus populations in Western Rajasthan. Cambridge University Press. 2011-12-05, roč. 22, čís. 3, s. 247–249. Dostupné online. DOI 10.1017/S0959270911000232. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.