Sunbeam
Sunbeam (Sluneční paprsek) je bývalá anglická značka osobních i závodních automobilů.
Sunbeam | |
---|---|
Logo | |
Základní údaje | |
Datum založení | 1888 |
Datum zániku | 1935 |
Zakladatel | John Marston |
Adresa sídla | Wolverhampton, Spojené království |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | automobilový průmysl |
Produkty | jízdní kolo |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Začátky
Firmu založil v roce 1877 ve Wolverhamptonu John Marston, zpočátku vyráběla jízdní kola, v roce 1899 začala vyvíjet vlastní automobily a v roce 1901 uvedla na trh první vůz značky Sunbeam Mabley. V roce 1905 se automobilová divize osamostatnila od zbytku firmy. V roce 1909 do ní nastoupil konstruktér Louis Coatalen, který o rok později přišel se závodním vozem Sunbeam Nautilus s neobvyklou aerodynamickou karoserií. Úspěšný byl však až jeho nástupce Sunbeam Toodles, který vytvořil v roce 1911 světový rychlostní rekord 138 km/h.
Slavná éra
Za první světové války firma dodávala na frontu nákladní a sanitní vozy, vyráběla také letecké motory jako Sunbeam Arab, vyvinula také vlastní letadlo Sunbeam Bomber, které se však bojového nasazení nedočkalo. Po válce se Sunbeam spojil s automobilkami Darracq a Talbot a dále rozvíjel program sportovních vozů. S modelem Sunbeam 350HP vytvořil Kenelm Lee Guinness v květnu 1922 rekord 215,25 km/h. Malcolm Campbell tento rekord v červenci 1925 vylepšil na 242,628 km/h a v březnu 1927 s novým vozem Sunbeam 1000HP poháněným motorem Sunbeam Matabele, nazývaným pro svůj tvar Slimák, překonal Henry Segrave jako první hranici 200 mil za hodinu (327,971 km/h). Segrave také vyhrál s vozy Sunbeam Grand Prix Francie 1923 (vůbec první vítězství britského vozu na Velké ceně) a Grand Prix San Sebastián 1924, v závodě 24 hodin Le Mans 1925 byl druhý. Kromě toho Sunbeam nadále vyráběl osobní vozy vyšší třídy a také autobusy a trolejbusy.
Noví majitelé
Velká hospodářská krize vedla k finančním problémům automobilky, která se v roce 1935 stala součástí koncernu Rootes Group. Tato etapa je charakterizována přestěhováním továrny do Rytonu a chaotickými změnami výrobního programu, z něhož vyčnívají jen úspěšné vozy Sunbeam-Talbot, Sunbeam Alpine, na kterém závodil Stirling Moss, a v šedesátých letech populární osmiválcový roadster Sunbeam Tiger. V roce 1964 byli majitelé nuceni upadající firmu prodat americké společnosti Chrysler. Posledním nositelem jména byl hatchback Chrysler Sunbeam, po ukončení jeho výroby v roce 1980 značka definitivně zanikla.
Odkazy
Literatura
- Rob Box de la Rive: Svět automobilů. Rebo Productions 2010, ISBN 978-80-255-0406-2
- Sunbeam. Knihovnička Motor Journalu 1/2009
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sunbeam na Wikimedia Commons
- http://veteran.auto.cz/clanek/520/sunbeam-sportovci-z-wolverhamptonu-1-cast
- http://www.automobilrevue.cz/rubriky/automobily/historie/sunbeam-sportovni-geny_39849.html
- http://auta5p.eu/katalog/sunbeam/sunbeam.php