Sufragánní diecéze

• Sněmu církevní provincie předsedal metropolita. Tato právní figura byla nazývána lat. jus suffragii.
• Lat. Suffragium znamenalo účast na společných modlitbách.

V prvotní církvi (v období antiky) neměli jednotliví biskupové v jurisdikci žádné území mimo hranice města, v nichž měli sídlo, a byli závislí na metropolitech. Do druhého vatikánského koncilu měl vztah mezi sufragánním biskupem a metropolitou charakter kanonických závazků, zatímco po druhém vatikánském koncilu šlo již spíše jen o historické pouto, kterými jsou vázány různé biskupské stolce. Nicméně existují stále některé kanonické limity.

Kodex kanonického práva latinské církve z roku 1983 stanoví pro metropolitu (kán. 436[1]) jeho úkoly pro sufragánní diecézi:

• bdít nad vírou a církevní disciplínou, a informovat římského biskupa o jejich porušení;
• provádět, se souhlasem Apoštolského stolce, kanonické vizitace, jestliže sufragánní biskup tuto povinnost zanedbává;
• jmenovat administrátora diecéze při uprázdnění biskupského stolce, jestliže nebyl jmenován do 8 dní po tomto uprázdnění.

Tento kánon pak zároveň výslovně vylučuje, že by měl metropolita jiné fakulty v sufragánních diecézích než ty, které kánon stanoví.

České a moravské diecéze

Sufragánní diecéze v České církevní provincii, spojené s českým metropolitou:

• Diecéze litoměřická (založena 1655)
• Diecéze královéhradecká (založena 1664)
• Diecéze českobudějovická (založena 1785)
• Diecéze plzeňská (založena 1993)

Sufragánní diecéze v Moravské církevní provincii, spojené s moravským metropolitou:

• Diecéze brněnská (založena roku 1777)
• Diecéze ostravsko-opavská (založena 1996)