Sudslavická jeskyně

Sudslavická jeskyně - puklina

Jeskyně je jedním z pozůstatků několika krasových jevů kopce Opolenec, které byly z většiny zničeny nebo silně poškozeny těžbou krystalického vápence, který tvoří valnou část vrchu. Vápenec zde byl uložen jako čočka v rule o délce 0,5 km a mocnosti 10-20 metrů. V jižní části lomu byly při těžební činnosti koncem roku 1879 odkryty dvě pukliny vyplněné směsí vápencové suti, porézní hlíny s písčitou příměsí a bohatého paleontologického materiálu. Český paleontolog Jan Nepomuk Woldřich zde v letech 1880-83 nalezl pozůstatky 70 zvířecích druhů (zhruba 9000 kostí a 13000 zubů) mladopleistocenní a holocenní fauny.

V současné době z jeskyně zbylo torzo tvořené 15 metrů dlouhou chodbou, která je na obou koncích otevřena do lomu. Šířka se pohybuje mezi 1,5 - 5 metry, výška 2,5 - 4 metry. Z hlavní chodby vystupuje 3,5 metru dlouhá chodbička, která je ale jen 60 cm vysoká a zhruba 80 cm široká. Protější strana chodby je rozšířena 4 metry širokým a 70-80 cm hlubokým výklenkem. Dno chodby je pokryté vylámanými vápencovými bloky, původní materiál byl odstraněn během paleontologických prací. Na stěnách a stropě můžeme pozorovat krasové produkty selektivní koroze.[1]

• přírodní rezervace Opolenec (jejíž součástí jeskyně je)
• Turmalínová slunce - na skalním masivu nad jeskynní i na balvanech kolem cesty k jeskyni
• Sudslavická lípa - památný strom s obvodem 12 metrů, druhá největší lípa České republiky
• naučná stezka Sudslavický okruh (3,2km, spojuje místní přírodní zajímavosti, začíná a končí u lípy)
• mrazové sruby (geologické útvary)
• botanické zajímavosti (orchideje, vápenomilná flóra)
• místo nalezení tzv. Bohumilického meteoritu (cca 1650 m východně)