Suchomasty

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1088 a nachází se ve falzu pro vyšehradskou kapitulu z poloviny dvanáctého století. To se pravděpodobně vztahuje k archeologicky doloženému sídlišti, které se od přelomu devátého a desátého století do počátku šestnáctého století nacházelo na polích západně od Suchomast (mezi Čertovým rybníkem a zástavbou vesnice). V raném středověku sídliště zaujímalo plochu nejméně třinácti hektarů a v závěru období v něm probíhalo zpracování mědi a jiných neželezných kovů. Jedním z dokladů je nález nekvalitního a při výrobě pokaženého malého zvonu. Celkově sídliště představovalo regionální centrum druhého řádu a odpovídá popisům tzv. trhových vsí, byť obchodní složka je v nálezech zastoupena jen okrajově. Osídlení v oblasti západně od vesnice existovalo i ve vrcholném středověku, ale jeho podoba je nejasná. Mohlo se jednat o samostatný dvůr, opuštěnou část středověkých Suchomast nebo zaniklou vesnici neznámého jména.[3]

NPR Klonk u Suchomast – stratotyp siluru a devonu

Na severním okraji vesnice leží národní přírodní památka Klonk. Dále na severovýchod se nachází přírodní rezervace Na Voskopě a do severovýchodního cípu správního území obce zasahuje část přírodní rezervace Kobyla.

Obec Suchomasty se skládá ze dvou částí, které leží v katastrálním území Suchomasty:

• Borek
• Suchomasty

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
• Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

• Autobusová doprava – Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Beroun, Hostomice, Jince, Libomyšl, Příbram (dopravce PROBO BUS).

Zámek

• Suchomastský zámek na okraji vesnice vznikl na místě starší tvrze ze 14. století.[11] V 16. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek,[11] který nechal hrabě Václav z Bubna v 18. století upravit v barokním slohu.[12]
• Kostel svatého Mikuláše
• Kaplička
• Základní škola
• Pomník Františka Cajthamla-Liberté
• Dub u Suchomast

• František Cajthaml (1868–1936), český spisovatel a dělnický aktivista

Zvony v Suchomastech byly větší a zvučnější než zvony v Tmani. Tmaňští je chtěli pro sebe, a proto je z kostela svatého Mikuláše odcizili a zavěsili na svou věž. Zvony se však přes noc vrátily zpět domů. Na vrchu Lejškové jsou prý dodnes k vidění zelené kruhy v trávě, které tam zanechaly odpočívající zvony.

• ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Suchomasty na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Suchomasty v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)