Suchá skvrnitost listů peckovin

Suchá skvrnitost listů peckovin, také odumírání pupenů a skvrnitost plodů broskvoně, je houbová choroba broskvoně způsobená houbou Stigmina carpophila (synonymum Wilsonomyces carpophila, Clasterosporium carpophilum). Choroba se projevuje nekrotizujícími skvrnami na listech a hnědými skvrnami na větévkách. Často se objevuje klejotok. Plody jsou pokryty velkým množstvím skvrn které někdy bývají drsné a zkorkovatělé a pokryté klejotokem. Deště jsou nezbytné pro šíření spor.[1] Onemocnění se podle některých zdrojů šíří především za teplejšího (optimum 15 – 20 °C) a vlhkého počasí.[2] Podle jiných zdrojů dochází k vývoji a přenosu už při teplotách nad 4 °C.[3] další zdroje uvádí, že ve vlhkých podmínkách mohou spory klíčit i při teplotě nad 2 ° C, což může znamenat vhodné podmínky pro zimní infekci pupenů.[1]

Napadená broskev

Symptomy

Na listech tvoří okolo 5 mm velké fialovočervené až červenohnědé skvrny s tmavým okrajem. Postupně dochází k nekrotizaci napadeného pletiva. Listy vypadají jako prostřílené broky. Při silném napadení dochází k opadu listů . Na letorostech se tvoří hnědé skvrny a klejotok.[4] Letní spory jsou na spodní straně listů napadených peckovin dobře patrné. Plody jsou pokryty velkým množstvím skvrn.

Napadení na trnce

Výskyt

Choroba napadá všechny druhy peckovin. Suchá skvrnitost se v oblastech bohatých srážkami může vyskytovat na všech peckovinách, zvláště však na třešni, švestce, broskvoni a bobkovišni (Prunus laurocerasus).[5] Je rozdíl v náchylnosti odrůd. K infekci pupenů dochází především za teplých a deštivých období v průběhu podzimu a v předjaří a k napadení plodů v období po odkvětu. Patogen fruktifikuje a k infekcím dochází, pokud nastanou dešťové srážky již při teplotách nad 4 °C.[3]

Klíčící hyfy pronikají prostřednictvím průduchů nebo přímo pokožkou do listových pletiv. Tkáň hostitelské rostliny hnědne a praská. Během 10-14 dnů po období infekce periderm korkovatí a na tkáni se tvoří skvrny, střed tkáně nekrotizuje. Růst hyf je omezen na okraje nemocné tkáně. Za příznivých podmínek hyfy nahrazují hostitelské epidermální buňky a tvoří sporodochia. Sporodochia sestávají z hyf, a četných konidií.[6] V dalším roce se přezimované spory větrem přenáší na zdravé tkáně z listů a mumifikovaných plodů.

Ochrana rostlin

Prevence

Napadení pupenů je možno omezit ošetřením měďnatým fungicidem v období opadu listů, případně za velmi teplých period v průběhu zimy a v předjaří. Proti chorobě zpravidla postačí aplikace fungicidů použitých k ošetření proti kadeřavosti broskvoně. Vhodné je shrabání a spálení napadeného listí. Snižovat vlhkost v koruně pomůže pravidelný řez. Podle ekologických pokynů lze při rašení je doporučováno provádět postřiky přesličkovým odvarem a případné postřiky česnekovým výluhem.[5] Vyvarujte se zálivky postřikem.[1]

Doporučované přípravky

Seznam podle sadar-amater.estranky.cz.[7]

  • Champion 50 WP
  • Kuprikol 50, Kuprikol 250 SC
  • Baycor 25 WP
  • Dithane M 45
  • Dithane DG Neotec
  • Talent
  • Syllit 65 WP

Ošetření při výskytu

Odstraňovat napadené plody, letorosty a listy.[5]

Odkazy

Reference
  1. inra.fr
  2. popis, jikl.cz. www.jikl.cz [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-28.
  3. výskyt chorob v roce 2012, agromanual.cz
  4. agromanual.cz
  5. Suchá skvrnitost plodů a listů peckovin www.prirodnizahrada.eu[nedostupný zdroj]
  6. Conidial morphology, host colonization, and development of shot hole of almond caused by Wilsonomyces carpophilus J. E. Adaskaveg nrcresearchpress.com
  7. sadar-amater.estranky.cz

Literatura
  • Adaskaveg, J.E. 1995. Conidial morphology, host colonization, and development of shot hole of almond caused by Wilsonomyces carpophilus. Canad. J. Bot. 73: 432-444. (29661)
  • Adaskaveg, J.E., Ogawa, J.M., and Butler, E.E. 1990. Morphology and ontogeny of conidia in Wilsonomyces carpophilus, gen. nov. and comb. nov., causal pathogen of shot hole disease of Prunus species. Mycotaxon 37: 275-290. (25417)
  • Aderhold, R. 1902. Ueber Clasterosporium carpophilum (Lev.) Aderh. und Beziehungen desselben zum Gummiflusse des Steinobstes. Arbeiten Biol. Reichsanst. Land- Forstw. 2: 515-559. (20057)
  • Kirk, P.M. 1999. Stigmina carpophila. I.M.I. Descr. Fungi Bact. 1393: 1-3. (36051)
  • Shukla, H.P., and Bhat, G.N. 1984. Morphology and physiology of Stigmina carpophylla causing shot hole disease of almond. Indian J. Mycol. Pl. Pathol. 14: 178. (15034)
  • Sutton, B.C. 1997. On Stigmina, Wilsonomyces and Thyrostroma (Hyphomycetes). Arnoldia (Jamaica Plain) 14: 33-35. (32144)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.