Logániovité

Logániovité jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny, keře a liány, řidčeji i nevysoké stromy s jednoduchými vstřícnými celokrajnými listy. Žilnatina je zpeřená nebo u rodu kulčiba (Strychnos) často tvořena 3 paralelními žilkami jdoucími od báze k vrcholu čepele. Zástupci rodu kulčiba mají často úžlabní úponky nebo trny.

Květenství jsou vrcholičnatá, vrcholová nebo úžlabní. Květy jsou pravidelné, 4 nebo 5četné, oboupohlavné, Kalich je srostlý na bázi. Koruna je srostlá, se 4 nebo 5 cípy. Tyčinky jsou přirostlé v korunní trubce, v počtu 4 nebo 5. Semeník je svrchní nebo polospodní, srostlý ze 2 plodolistů a se 2 komůrkami, obvykle s mnoha vajíčky. Čnělky bývají srostlé. Plodem je tobolka nebo bobule.[1]

• 
  Antonia ovata
• 
  Květy kalanky Spigelia marilandica
• 
  Plody kulčiby Strychnos spinosa
• 
  Turbanovka Mitrasacme polymorpha

Čeleď zahrnuje asi 420 druhů ve 13 rodech. Největší rody jsou kulčiba (Strychnos, asi 190 druhů), Mitrasacme a Geniostoma (po 55 druzích). Čeleď je pantropicky rozšířena s nehojnými přesahy do mírného pásu.[2]

Bělavé květy rodu kulčiba (Strychnos) jsou opylovány můrami, červené květy rodu Spigelia pravděpodobně kolibříky. Semena přinejmenším některých druhů kulčiby jsou šířena opicemi pojídajícími plody navzdory tomu, že semena jsou velmi jedovatá. Křídlatá semena rodu Antonia jsou šířena větrem.[1]

Čeleď logániovité byla tradičně řazena do řádu hořcotvaré (Gentianales). Někteří taxonomové (např. Tachtadžjan) oddělovali čeledi Loganiaceae a Strychnaceae. Občas sem byl také řazen rod komule (Buddleja), dnes řazený do nově pojaté čeledi krtičníkovité (Scrophulariaceae).[2]

Rod kulčiba (Strychnos) obsahuje komplexní indolové alkaloidy blízké alkaloidům z čeledi toješťovité (Apocynaceae).[1]

Vysoce jedovatý alkaloid strychnin se získává z kulčiby dávivé (Strychnos nux-vomica), případně z mnohých dalších asijských, afrických i jihoamerických druhů.[3] V Jižní Americe se z některých druhů kulčiby připravují šípové jedy zvané kurare. Z druhu Antonia ovata je v Guyaně připravován jed na lov ryb (tzv. barbasco).[1]

Extrakt z kulčiby má také široké využití v medicíně, je využíván při léčení horečky, malárie, revmatismu, trávicích obtíží, pohlavních nemocí a plicních infekcí. Geniostoma je na tichomořských ostrovech používána k léčení trávicích a kožních potíží. Také extrakty z rodu Usteria jsou místně využívány k léčení horečky. Oddenek Spigelia marilandica je tradiční prostředek severoamerických indiánů proti střevním parazitům. V tropické Americe jsou podobně využívány i jiné druhy tohoto rodu.[1]

Plody některých, zvláště afrických druhů kulčiby jsou jedlé.[3]

• kalanka (Spigelia)
• kulčiba (Strychnos)
• logánie (Logania)
• turbanovka (Mitrasacme)[4]

Antonia, Bonyunia, Gardneria, Geniostoma, Logania, Mitrasacme, Mitreola, Neuburgia, Norrisia, Pseudospigelia, Spigelia, Strychnos, Usteria[2]