Strana práce (Norsko)

Byla založena v roce 1887 a do voleb do Stortingu (parlamentu) poprvé vstoupila v roce 1894. Do parlamentu se dostala o devět let později, v roce 1903, a její podpora rychle stoupala, v roce 1927 již byla nejpočetnější stranou a tuto pozici si stále drží, má značnou podporu ve volbách, dokonce získávala absolutní většinu parlamentních křesel.

Strana prožila rozštěpení v roce 1921 kvůli rozhodnutí vstoupit do Komunistické internacionály z roku 1919. Byla založena Sociálně demokratická dělnická strana Norska. V roce 1923 DNA opustila Internacionálu a neopominutelná část členstva přešla do vzniklé Komunistické strany Norska. V roce 1927 se sociální demokraté znovuspojili s Dělnickou stranou.

Tabulka počtu získaných křesel pro stranu od roku 1894 do 2009

První vláda vedená Dělnickou stranou a jejím tehdejším šéfem Christopherem Hornsrudem byla zformována v roce 1928 a trvala pouhé dva týdny. Během prvních roků 30. let 20. století Dělnická strana opouštěla svůj profil strany revoluce a vydala se reformní cestou. V roce 1935 se vrátila do vlády, kde zůstala až do roku 1965 (krom období exilu mezi 1940 a 1945 a jednoho měsíce v roce 1963). Během většiny prvních dvaceti let po druhé světové válce vedl stranu a vládu Einar Gerhardsen, který je považován za jednoho z architektů poválečné rekonstrukce Norska a je často označován za „Landsfaderen“ (tj. Otce národa, Otce vlasti). Toto období se považuje za zlatou érou Norské dělnické strany.

Další éry vládnutí byly mezi lety: 1971–1972, 1973–1981, 1986–1989, 1990–1997, 2000–2001. Obecně se soudí, že právě tyto období vlády Dělnické strany vedly k utvoření sociálního státu v Norsku.

Ve volbách v roce 2001 získala poměrně nízkých 24,3 % hlasů, přesto byla DNA největší stranou Stortingu. Ve volbách 2005 si získala podporu 32,7 % voličů. V roce 2009 získala Norská strana práce 35,4 %, připadlo ji 64 ze 169 křesel v parlamentu a Jens Stoltenberg tak obhájil křeslo premiéra. V koalici tří politických stran dále patřilo 11 křesel agrárníkům (Senterpartiet – Sp – „Strana středu“) a 11 norským komunistům (Sosialistisk Venstreparti – SV – „Socialistická levicová strana“). V období 2013–2021 byla strana v opozici.

Dne 22. července 2011 Anders Breivik odpálil bombu v Oslu u vládní budovy, kde jsou také kanceláře Norské strany práce. Výbuch bomby si vyžádal 8 mrtvých. Poté Breivik odjel na ostrov Utøya, kde pořádala Dělnická strana letní tábor mládežnické organizace Svazu dělnické mládeže (Arbeidernes Ungdomsfylking, AUF); účastníci byli ve věku 13–25 let. Breivik, převlečený za policistu, zde postřílel 69 lidí.

• Anders Andersen (1887–1888)
• Hans G. Jensen (1888–1889)
• Christian Holtermann Knudsen (1889–1890)
• Carl Jeppesen (1890–1892)
• Ole Georg Gjøsteen (1892–1893)
• Gustav A. Olsen Berg (1893–1894)
• Carl Jeppesen (1894–1897)
• Ludvig Meyer (1897–1900)
• Christian Holtermann Knudsen (1900–1903)
• Christopher Hornsrud (1903–1906)
• Oscar Nissen (1906–1911)
• Christian Holtermann Knudsen (1911–1918)
• Kyrre Grepp (1918–1922)
• Emil Stang jr. (1922–1923)
• Oscar Torp (1923–1945)
• Einar Gerhardsen (1945–1965)
• Trygve Bratteli (1965–1975)
• Reiulf Steen (1975–1981)
• Gro Harlem Brundtland (1981–1992)
• Thorbjørn Jagland (1992–2002)
• Jens Stoltenberg (2002–2014)
• Jonas Gahr Støre (2014–dosud)

• Christopher Hornsrud (1928: 26. leden – 15. únor)
• Johan Nygaardsvold (1935–1945)
• Einar Gerhardsen (1945–1951)
• Oscar Torp (1951–1955)
• Einar Gerhardsen (1955–1965)
• Trygve Bratteli (1971–1972, 1973–1976)
• Odvar Nordli (1976–1981)
• Gro Harlem Brundtland (4. únor – 14. říjen 1981, 1986–1989, 1990–1996)
• Thorbjørn Jagland (1996–1997)
• Jens Stoltenberg (2000–2001, 2005–2013)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Strana práce na Wikimedia Commons
• Arbeiderpartiet – Oficiální stránka strany