Stošové z Kounic
Stošové z Kounic byl český šlechtický rod, který držel panství ve Slezsku, zejména na Opavsku, Krnovsku, Ratibořsku, Opolsku a dále též v Čechách a na Moravě.
Stošové z Kounic | |
---|---|
Země | České království Slezské knížectví Svatá říše římská |
Zakladatel | Henzel Stoš z Kounic |
Rok založení | před rokem 1377 |
Vymření po meči | 1593 (Bohuslav Stoš z Kounic) |
Větve rodu | štítinská, litulovická, Šiškové z Kounic |
Historie
Jako první člen rodu je roku 1377 zmiňován Henzel Stoš, který při dělení Opavska mezi syny Mikuláše II. vlastnil Bránice u Posutic. Čtyři z Henzelových synů zastávali vysoké úřady. Purkart Stoš byl komorník Krnovského knížectví (1416-1426), Otík Stoš hejtman Opavského knížectví (1383), Kunat Stoš komorník Opavského knížectví (1414-1421) a Oldřich Stoš komorník (1387) a hofmistr (1392) ve službách markraběte Jošta. Oldřichovi se podařilo postupně získat Holubice, Kruh a Němčičky. Stal se také zakladatelem větve zvané Šiškové z Kounic a byl tak přímým předkem Kouniců, kteří vlastnili Slavkov u Brna.
Další syn Henzela Stoše, Pavlík Stoš, založil větev, která si za sídlo zvolila Štítinu. Pavlík měl dva syny. Václav Stoš zdědil Posutice a Jaroslav Stoš roku 1461 získal Štítinu. Jeho syn Jan Stoš byl maršálkem opolského knížete Hanuše. V roce 1497 byl těžce raněn, když svým tělem kryl v kostele sv. Josefa v Nise Mikuláše Opolského (bratra Hanuše) před rozzuřeným davem. Jan Stoš se stal zakladatelem opolské větve, která si za přídomek zvolila z Tvaroškova. Jaroslav Stoš měl ještě syna Petra Stoše, který zdědil Štítinu a v letech 1501-1502 byl zemským sudím Opavského knížectví. Se svou manželkou Annou z Drahotuš měl syna Václava, jehož smrtí v roce 1532 vymřela štítinská větev Stošů.
Jan Stoš, syn Kunaty a vnuk Henzela, se v roce 1440 stal majitelem statku Deštné, které před tím vlastnili olomoučtí biskupové. Jan Stoš měl 5 synů (Jana, Jiříka, Kunráta, Mikuláše a Kryštofa), kteří stáli na straně Matyáše Korvína a roku 1494 na základě rozhodnutí zemského soudu v Opavě přišli o Bránici. V roce 1508 zdědil Jiříkův syn Jan Deštné, k němuž později připojil Litultovice, Životice, Moravici a části Stěbořic a Kružberka. Jeho syn Otík zemřel po Velikonocích v roce 1573, kdy jel s Fridrichem Sedlnickým z Choltic na koni přes Ostravici ze Slezské Ostravy. Kůň v řece spadl, Otíka strhl vodní proud a on se utopil. Deštné a Litultovice zdědil Jan Stoš, který získal Zubřice jako věno při svatbě s Evou Šelihovou z Řuchova. Dále ještě získal Bobolusky, Paskov, Kravaře a dům v Opavě. Smrtí jeho syna Bohuslava roku 1593 vymřela litultovická větev rodu.