Stevan Sinđelić
Stevan Sinđelić ([sindželić], srbskou cyrilicí Стеван Синђелић; 1771 Svilajnac – 19. květnajul./ 31. května 1809greg. Čegarská bitva u Niše)[1][2] byl srbský vojvoda, bojovník první srbského povstání proti osmanské nadvládě. Patřil k významným osobnostem povstání, bojoval ve vítězných bitvách u Ivankovace a u Deligradu. Velel Resavské brigádě, se kterou bojoval v Čegarské bitvě, kde po dlouhém boji proti násobné turecké přesile zahynul.[3]
Stevan Sinđelić | |
---|---|
Narození | 1771 Grabovac, Svilajnac u Resavy |
Úmrtí | 31. května 1809 (37/38 let) Čegar u Niše |
Národnost | srbská |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | vojvoda |
Doba služby | 1804–1809 |
Sloužil | Revoluční Srbsko |
Velel | Resavská brigáda |
Války | Srbská revoluce První srbské povstání |
Bitvy |
|
multimediální obsah na Commons |
Život
Původ a mládí
Narodil se jako Stevan Rakić roku 1771 ve vesnici Grabovac (dnes administrativně součást Svilajnace). Jeho otec Radovan Rakić, chudý řemeslník, zemřel ve Stevanově útlém dětství. Jeho matka Sinđelija se poté znovu provdala. Stevan byl pak přezdíván Sinđelić po své matce.
Ještě před povstáním Sinđelić pracoval pro kneze Petara na Resavě, který byl zabit dahiji při stětí knezů. Mladý Sinđelić náhodně setkal s Karađorđem, když ten projížděl okolo srbské Moravy, který v mladém Sinđelićovi vzbudil zájem o protiturecký odboj.
Povstání
Steven Sinđelić se na počátku prvního srbského povstání v roce 1804 postavil do čela odboje v kraji Resava a z místních povstalců vytvořil vojenskoé jednotky a zahájil partyzánskou válku. Osmanská vojska, která se nacházela v Ćupriji, se přemístila, aby srbské povstání tvrdě potlačila. Sinđelić byl o činnostech Osmanů informován špiony, čímž se Srbové ocitli v určité výhodě. Sinđelić pak se svými silami efektivně operoval v ovlasti mezi městy Svilajnac a Ćuprija, Osmané zde byli poraženi.
Sinđelić pak bojoval v bitvě u Ivankovace po boku vojevůdců Milenka Stojkoviće a Petara Dobrnjace, kde osmanská vojska generála Hafíse Mustafy paši utrpěla zdrcující porážku, sám paša bitvu nepřežil. U Ivankovace se Sinđelić vyznamenal, osvědčil se jako dobrý a schopný vojevůdce a tak byl Karađorđem Petrovićem jmenován velitelem Resavské brigády.
Sinđelić pak pokračoval v bojích proti Turkům formou partyzánské války v okolí Moravy. Povstalci pod jeho vedením osvobodili města Ćuprija, Paraćin, Ražanj a rozsáhlé oblasti kolem nich, dále pak území severně od Deligradu. Tam se srbské síly důsledně opevnily. Čekal je masivní střet s velkou armádou pod velením Huršída Paši, jejíž jednotky byly nashromážděny v nišské pevnosti.
Odraz v kultuře
V dnešním Srbsku je veleben jako národní hrdina, je jakýmsi symbolem srbského národního odboje proti Turkům. Je oslavován v písni Oj vojvodo Sinđeliću, jeho pomníky se nachází po celé zemi.[4]
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Синджелич, Стефан na ruské Wikipedii a Stevan Sinđelić na anglické Wikipedii.
- ĐUKIĆ, Anita. Čuvaju uspomenu na Stevana Sinđelića. Blic Naslovna [online]. 2010-01-22 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (srbsky)
- МИЛАНОВАЦ, Горњи. Читанка Првог српског устанка. [s.l.]: [s.n.], 2003. S. 23. (srbsky)
- Ćele-kula. DISCOVER SERBIA [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (srbsky)
- THE GREATEST SERBIAN HERO LIVED IN THIS HOUSE: Grabovac, a village proud of Stevan Sindjelic. Come To Serbia [online]. 2020-08-18 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stevan Sinđelić na Wikimedia Commons