Stefan de Vrij

Stefan de Vrij (* 5. února 1992, Ouderkerk aan den IJssel, Nizozemsko[1]) je nizozemský fotbalový obránce a reprezentant, který od roku 2018 působí v klubu Inter Milán. Hraje na pozici stopera (ve středu obrany). Konstruktivní střední obránce s kvalitní rozehrávkou.[2] Účastník Mistrovství světa 2014 v Brazílii a Mistrovství Evropy 2020.

Stefan de Vrij
Stefan de Vrij (2012)
Osobní informace
Celé jménoStefan de Vrij
Datum narození5. února 1992 (30 let)
Místo narozeníOuderkerk aan den IJssel, Nizozemsko
Výška1,88 m
Klubové informace
Současný klubInter Milán
Číslo dresu6
Pozicestřední obránce (stoper)
Mládežnické kluby*
1997–2002
2002–2009
vv Spirit
Feyenoord
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2009–2014
2014–2018
2018–
Feyenoord
SS Lazio
Inter Milán
13500(7)
09500(8)
06200(6)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2007–2008
2008–2009
2010–2011
2011–2013
2012–
Nizozemsko U16
Nizozemsko U17
Nizozemsko U19
Nizozemsko U21
Nizozemsko
00300(0)
02000(0)
00600(0)
01200(0)
03700(3)
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale
MS 2014 Nizozemsko
Italský superpohár
2017 SS Lazio
2021 FC Inter Milán
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k
13. srpna 2020
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k
13. srpna 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

S Interem Milán vyhrál v sezóně 2020/21 italskou nejvyšší ligu, Serii A.

Klubová kariéra

Profesionální fotbalovou kariéru zahájil ve Feyenoordu, 17. července 2009 podepsal první profesionální platnou smlouvu do léta 2012. Během sezóny 2012/13 nahradil ve funkci kapitána týmu Rona Vlaara. Jeho kvalitní výkony v dresu Feyenoordu upoutaly několik anglických klubů, mj. Liverpool FC, Manchester United FC, Newcastle United FC, Chelsea FC a Arsenal FC.[3]

Po MS 2014 v Brazílii odešel v červenci 2014 z Feyenoordu za 9 miliónů eur do italského klubu SS Lazio.[4] Tam podepsal smlouvu na čtyři roky, po jejím vypršení odešel zadarmo do klubu Inter Milán.

Inter Milán

První ligový zápas sezóny za Inter Milán odehrál na půdě Sassuola, kde milánské mužstvo prohrálo nakonec 0:1. Sám de Vrij měl příležitost v 90. minutě hlavou vyrovnat, ale soupeřův brankář Consigli balón chytil.[5] De Vrij startoval v základní sestavě druhého kola, ve kterém gólem hlavou do sítě Turína FC navýšil vedení na 2:0. Tým přezdívaný Nerazzurri (Černobílí) však dvougólové vedení neudržel a 2:2 remizoval.[6] V rámci Ligy mistrů UEFA odehrál úvodní utkání skupiny proti anglickému Tottenhamu, ve kterém Inter otočil domácí výsledek 0:1 na vítězných 2:1. De Vrij si připsal přihrávku na gól Matíase Vecina.[7] Na podzim trenér Luciano Spalletti nenechával hrát stále stejnou dvojici obránců, což v praxi znamenalo, že se de Vrij v některých utkáních ocitl na lavičce náhradníků a v sestavě nastoupil například João Miranda.[8] Postupem času utvořil dvojici se slovenským stoperem Milanem Škriniarem. Tato dvojice sehrála velkou roli v derby proti AC Milán 17. března 2019, ve kterém Inter uspěl po výsledku 3:2.[9]

Po sezóně 2019/20 byl zvolen nejlepším obráncem Serie A.[10]

Pevnou součástí základní sestavy Interu byl i další sezónu 2020/21, kdy odehrál 40 ze 47 možných soutěžních zápasů a ze středu velel tříčlenné obraně tvořené rovněž Milanem Škriniarem a nově také Alessandrem Bastonim.[11] V 11 zápasech pomohl uhájit čisté konto a v lize pomohl ke Scudettu – mistrovskému titulu – počtem 34 obdržených gólů, nejnižším z prvoligových týmů.[11] Svůj jediný gól v sezóně vstřelil mužstvu Sampdorie 6. ledna 2021 při venkovní porážce 1:2, jedné ze tří porážek v lize celkem.[11][12]

Reprezentační kariéra

Mládežnické reprezentace

Stefan de Vrij byl členem nizozemských mládežnických výběrů od kategorie U16. Zúčastnil se Mistrovství Evropy hráčů do 17 let 2009, kde ve finále mladí Nizozemci podlehli domácím Němcům 1:2 po prodloužení.[13]
Zúčastnil se i Mistrovství světa hráčů do 17 let 2009 v Nigérii, kde Nizozemci nepostoupili ze základní skupiny C.[14]
V červnu 2013 byl nominován na Mistrovství Evropy hráčů do 21 let konané v Izraeli. S týmem se dostal do semifinále, kde Nizozemsko vypadlo s Itálií po porážce 0:1.[15]

A-mužstvo

V A-mužstvu Nizozemska debutoval 15. srpna 2012 pod novým reprezentačním trenérem Louisem van Gaalem (po červnovém EURU 2012 vystřídal ve funkci Berta van Marwijka) v přátelském zápase s domácí Belgií. Nastoupil na hřiště ve druhém poločase za stavu 0:1, Nizozemsko nakonec podlehlo svému rivalovi 2:4.[16]

Louis van Gaal jej vzal na Mistrovství světa 2014 v Brazílii. De Vrij se v prvním utkání proti Španělsku podílel na debaklu soupeře 5:1 jedním gólem.[17] Byla to jeho premiérová branka v dresu Oranje. Nizozemci se dostali do boje o třetí místo proti Brazílii, vyhráli 3:0 a získali bronzové medaile.[18]

Reprezentační góly

Góly Stefana de Vrije za A-tým Nizozemska
Datum Stadion Soupeř Skóre Výsledek Soutěž
010 13. 6. 2014 Itaipava Arena Fonte Nova, Salvador, Brazílie Španělsko
1:3
1:5
MS 2014[17]
02 9. 9. 2014 Generali Arena, Praha, Česko Česko
1:1
2:1
kvalifikace na EURO 2016
03 31. 3. 2015 Amsterdam ArenA, Amsterdam, Nizozemsko Španělsko
1:0
2:0
přátelský zápas
Platí k 27. 12. 2016

Úspěchy

Klubové[19]
Feyenoord U17
  • 1× vítěz dorostenecké ligy hráčů do 17 let – 2009
Lazio Řím
Inter Milán
Reprezentační[19]
Nizozemská reprezentace
Individuální
  • 1× nejlepším obráncem v Serii A – 2019/20[10]
  • 1× Tým roku Serie A – 2019/20[20]
  • Sestava sezóny Evropské ligy UEFA – 2019/20[21]

Odkazy

Reference

  1. Profil hráče, Transfermarkt.com, cit. 14. 9. 2013 (anglicky)
  2. Robbena už znáte... Tady jsou NOVÉ hvězdy v sestavě Nizozemska, iSport.cz, citováno 17. 6. 2014
  3. A host of Premier League clubs are chasing Dutch international Stefan De Vrij, skysports.com, citováno 17. 9. 2013 (anglicky)
  4. http://sport.sme.sk/c/7307256/de-vrij-prestupil-z-feyenoordu-rotterdam-do-lazia-rim.html
  5. Reggio Emilia. SASSUOLO 1-0 INTER: BERARDI PENALTY PROVES DECISIVE. inter.it [online]. 2018-08-19 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
  6. INTER 2-2 TORINO: NERAZZURRI HELD DURING FIRST GAME AT SAN SIRO. inter.it [online]. 2018-08-26 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
  7. KRISHNAN, Joe. Inter Milan 2 Tottenham 1: Spurs throw away Champions League win at San Siro. London Evening Standard [online]. 2018-09-19 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Stefan De Vrij: “Inter Have Four Strong Central Defenders”. sempreinter.com [online]. 2018-10-11 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
  9. DE VRIJ-SKRINIAR: THE COMPONENTS OF THE INTER WALL RECEIVE RECOGNITION. inter.it [online]. 2019-03-20 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
  10. THE MVPs OF THE 2019/2020 SEASON. Lega Nazionale Professionisti Serie A [online]. 2020-08-04 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
  11. MCFARLAND, David. Inter’s Unsung Heroes Part 3: Stefan de Vrij. serpentsofmadonnina.com [online]. 2021-05-21 [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. (anglicky)
  12. UC Sampdoria 2:1 Inter Milan. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online.
  13. NED - GER 1:2[nedostupný zdroj], Final - 18 May 2009 11:00 (CET) (11:00 local time) - Magdeburg Stadium - Magdeburg - Germany, UEFA.com, cit. 15. 12. 2014 (anglicky)
  14. Colombia - Netherlands 2:1 Archivováno 16. 12. 2014 na Wayback Machine, FIFA.com, citováno 12. 9. 2013 (anglicky)
  15. Italy - Netherlands 1:0, 2011-13 UEFA European Under-21 Championship, UEFA.com, cit. 11. 6. 2013 (anglicky)
  16. Belgium - Netherlands - 4:2, Footballdatabase.eu (anglicky)
  17. Španělsko - Nizozemsko 1:5, obhájci titulu vedli, pak naprosto selhali, iDNES.cz, citováno 14. 6. 2014
  18. Brazílie - Nizozemsko 0:3, bronz patří vítězům za dva údery v úvodu, iDNES.cz, citováno 13. 7. 2014
  19. Stefan de Vrij – Titles & achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online.
  20. Martin Mork. Gran Galà del Calcio: The winners. football-italia.net [online]. 2021-03-19 [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
  21. UEFA Europa League Squad of the Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2020-08-26 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.