Stebnický potok

Stebnický potok německy Stabnitzer Bach je vodní tok v Českém lese, Smrčinách a Chebské pánvi v okrese Cheb v Karlovarském kraji, pravostranný přítok Odravy.

Stebnický potok
Lávka přes potok u zaniklého Doubravského mlýna
Základní informace
Délka toku12 km
Plocha povodí26,38 km²
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-13-01-0630
Pramen
pod horou Dyleň
49°58′51,53″ s. š., 12°29′45,58″ v. d.
670 m n. m.
Ústí
do Odravy ve vodní nádrži Jesenice
50°3′22,39″ s. š., 12°26′23,25″ v. d.
450 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Karlovarský kraj –
Okres Cheb – Dolní Lažany, Stebnice)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ohře, Odrava
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Délka toku měří 12 km,[1] plocha povodí činí 26,38 km².[2]

Průběh toku

Potok pramení v Českém lese v nadmořské výšce 670 metrů na severozápadním úpatí hory Dyleň (940 m) asi 350 metrů od Česko-bavorské hranice. V mokřinách teče potok od pramene severním a severozápadním směrem neobydlenou krajinou hraničního pásma při bývalé Železné oponě.

V mělkém korytě se zařezává do skalnatého podloží, tvořeného výhradně svory chebsko-dyleňského krystalinika.[3]

Podél části horního a středního toku potoka je vedena naučná stezka Stebnický potok, vybudovaná občanským sdružením Život na Dyleň.[4] V místech u vývěru minerálního pramene Kyselecký hamr opouští území geomorfologického celku Český les a krátce protéká územím Smrčin.[5] Zprava přibírá menší Hamerský potok, u Paličské mlýna opouští Smrčiny a přitéká do Chebské pánve. Míjí vesnici Doubravu a pokračuje do vesnice Dolní Lažany, kde přibírá zprava Paličský potok. Severním až severovýchodním směrem protéká pastvinami do vesnice Stebnice. Po asi 550 m od okraje vesnice se vlévá zprava do Odravy, respektive do vodní nádrže Jesenice, vybudované na Odravě.

Hospodářské využití

Území středního toku potoka patřilo v minulosti k hospodářsky využívaným. Na potoce bylo vybudováno několik mlýnů, případně hamrů. K nejznámějšímu hamru patřil Kyselecký hamr, spadající pod obec Mýtinu. Byl nazýván Waffenhammer, který ovšem neměl nic společného se zbraněmi (německy Waffen = zbraně), ve skutečnosti se zde kovalo zemědělské nářadí, kosy, srpy, radlice atp. V jeho blízkosti vyvěrá minerální pramen pojmenovaný jako Kyselecký hamr. Je znám již od roku 1588 a popisuje ho Bohuslav Balbín. Na obrubě žulové jímky je vytesaný letopočet 1698.[6] Jedná se zřejmě o nejstarší jímání pramene v Česku, u nějž se dochovala starobylá podoba.[7] Významnými vodními mlýny pod vesnicí Palič byly starý a nový Paličský mlýn, první vybudovaný kolem 1495, druhý roku 1616. Nad vesnicí Doubrava stával u brodu přes potok Doubravský mlýn, postavený údajně roku 1490. Stejně jako předešlé mlýny zanikl po roce 1945 kdy došlo k vysídlení německého obyvatelstva a území se octlo v zakázaném hraničním pásmu. Mlýn byl zbourán roku 1954.[6][8][9]

Fotogalerie
  • Minerálka Kyselecký hamr
  • Pozůstatky Paličského mlýna
  • Potok u Paličského mlýna
  • Pozůstatky Doubravského mlýna
  • Niva Stebnického potoka
  • Meandry potoka

Odkazy

Reference
  1. HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Stebnický potok [online]. [cit. 2019-04-21]. Dostupné online.
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2019-04-21]. S. 80. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-15.
  3. Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2019-04-21]. Dostupné online.
  4. Naučná stezka Stebnický potok [online]. Občanské sdružení Život na Dyleň [cit. 2021-06-03]. Dostupné online.
  5. Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2019-04-21]. Dostupné online.
  6. Informační tabule č. 3, č. 5, č. 7, č. 10, č. 11 u naučné stezky Stebnický potok. [s.l.]: Občanské sdružení Život na Dyleň
  7. JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 216–217.
  8. Paličský mlýn [online]. vodnimlyny.cz [cit. 2019-04-21]. Dostupné online.
  9. Doubravský mlýn [online]. vodnimlyny.cz [cit. 2019-04-21]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.