Stari Grad (Užice)

Pohled na hrad, v pozadí město Užice.

Středověký hrad byl zbudován pravděpodobně v druhé polovině 13. století za účelem obrany města Užice a obchodní stezky, která vedla údolím řeky Đetinja směrem k území dnešní Bosny a Jaderskému moři, kudy procházely karavany do Dubrovnické republiky. Tehdy byl ve vlastnictví rodu Vojinovićů. Hrad byl také několikrát zmiňován v historických spisech Mavro Orbiniho, dubrovnického literáta, jako místo střetů jednotlivých rodů z území dnešního pomezí Srbska a Bosny.[1]

Vznikl na úzkém skalním ostrohu, který má trojúhelníkový půdorys a je velmi těžko přístupný z jakékoliv strany. Přístup byl možný pouze ze sedla na severní straně, ze všech ostatních směrů bylo prostranství obehnané hradbami bráněno skalními srázy o výšce až 50 metrů.

Hrad byl několikrát zničen a znovu obnoven. Obnovili jej Turci po získání Balkánu v 15. století, poté opět po skončení velké turecké války a rakouských vpádů. Ničen byl i během prvního a druhého srbského povstání.

Hrad byl osídlen až do roku 1862, a to tureckým vojskem, které se z něj stáhlo jako z jedné z posledních pevností na území Srbska. V souladu s tehdejší smlouvou, kterou podepsal srbský kníže Michal Obrenović s Tureckem, byly následně všechny vojenské stavby zničeny, aby nemohly být dále využívány. V současné době se na hradě dochovaly pozůstatky zdí, jedné věže a jedné budovy.

Hrad je v současné době turistickou památkou a výletním místem. Část původních staveb byla obnovena v letech 1973–1980[2] a v letních měsících zde bývá umístěno improvizované kino.