Staré Ždánice

Kostel sv. Václava byl postaven roku 1339. Stojí na místě původního románského dřevěného kostelíku. Během času byl několikrát stavebně upravován a opravován. Větší přestavba kostela proběhla v 1. polovině 16. století, další raně barokní v 1. polovině 17. století. Menší opravy pak v 19. a počátkem 20. století. Kostel je dominantní svou hranolovou věží zakončenou cimbuřím a kamenným jehlanem.

Ždánický mlýn byl zbudován hned po výstavbě opatovického kanálu, pravděpodobně roku 1515, a to jako mlýn panský. Mlýn v roce 1548 převzal do dědičného nájmu první známý mlynář Matouš Střebský a po něm jeho další příbuzní. V roce 1560 byl mlýn prodán vdovou Martou svému zeťovi Jakubovi, po něm jej v roce 1607 zdědil syn Jiří. V roce 1638 patřil mlýn mlynářce Anně Vilemovské, ke které se přiženil Adam Kohout. Byl zbořen Švédy během třicetileté války. V roce 1656 mlýn vyhořel. Vypálený jej koupil majitel pardubického panství. Další zmínka je až z roku 1733, kdy jej koupil Václav Chudoba. Z této doby pochází i socha sv. Nepomuka, která byla zbudována na náklady mlynáře Chudoby a stojí naproti bývalému mlýnu. Roku 1763 koupil mlýn v dražbě Tomáš Roudný. Následně jej koupil Josef Roudný za 6000 zlatých a v roce 1796 Josef Dostál za 18000 zlatých. Ten jej v roce 1802 prodal svému synovi Františkovi Dostálovi za 22 800 zlatých. Ten jej roku 1810 prodal Janu a Kateřině Morávkovým. Mlýn opět v roce 1860 do základů vyhořel a spáleniště koupil mlynář Václav Prokeš, který vybudoval mlýn nový, již cihlový s pěti koly a obytnými budovami, jako největší mlýn na opatovickém kanálu. Mlýn pak provozoval jeho rod po několik generací. V roce 1890 přešel mlýn na jeho syna Josefa. Roku 1912 mlýn opět vyhořel, byl proto přestavěn a zmodernizován. V roce 1923 vyhořely provozní budovy mlýna. Roku 1935 jej převzal vnuk Jaroslav Prokeš. Během druhé světové války sloužil mlýn širokému okolí a k obživě obyvatelstva. V roce 1954 byl mlýn zrušen a zabaven státními statky. Rodina Prokešových byla vyhnána během jednoho dne. V roce 1957 objekty mlýna a pozemky převzalo místní JZD, které je v roce 1974 opustilo, a mlýn už jen chátral. Roku 1979 byl zcela zdevastovaný mlýn rozbořen buldozery. Plocha po mlýnu byla srovnána se zemí, vybetonována a vybudována zde byla skládka řepy.

Mlynářská vila ve Starých Ždánicích v roce 2021

Mlynářská vila ve Starých Ždánicích byla postavena mlynářem Václavem Prokešem roku 1877, kdy do Ždánic přišel rod Prokešů a na spáleništi starého mlýna postavil roku 1860 mlýn nový, již zděný a kamenný. Jako nejmovitější rodina obce si nedlouho po stavbě mlýna nechala postavit honosnou vilu, tehdy na okraji obce, na rozcestí u křížku. Budova byla postavena v neoklasicistním stylu s dekorativní čelní fasádou a rizalitem se štítem. Rodinnou vilu dědili ždáničtí mlynáři po tři generace. Ke konci 19. století nechal syn Josef Prokeš vystavět přístavbu z pravé strany domu. Než byla v 70. letech zbourána, tak tato část domu sloužila téměř sto let jako pekárna a obchod. Pošta, která byla ve Ždánicích založena v roce 1908, provozovala několik prvních let svůj úřad v pronajatém přízemí domu. V 50. letech byla Prokešovým budova vyvlastněna a adaptována na byty. Roku 1991 ji potomci původního majitele zrestituovali a následně prodali. Po čtvrtstoletí, kdy se zde vystřídalo několik majitelů a spekulantů a vila zchátrala, prochází od roku 2018 kompletní rekonstrukcí.

• Most přes Opatovický kanál
• Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1733
• Socha svatého Marka se lvem na velkém neogotickém podstavci z roku 1878
• Litinový kříž na neogotickém pískovcovém podstavci z roku 1884 (u zámečku)
• Litinový kříž na neogotickém pískovcovém podstavci (u hostince)
• Železná šestimetrová zvonička (u hostince)
• Kubistický památník obětem I. světové války z roku 1921 (v parku)