Stará radnice (Poděbrady)

Stará radnice před poslední rekonstrukcí

Poděbradská stará radnice vznikla přestavbou renesančního měšťanského domu ze 16. století. Z této původní stavby se dochoval průjezd s valenou klenbou s lunetami a ostatní klenuté prostory v přízemí (hluboké částečně zatopené sklepy jsou ještě starší).[1] Město dům koupilo roku 1775 od vdovy po zámeckém purkrabím Holfeldovi. Nechalo jej přitom upravit v pozdně barokním slohu.[3] Úpravy prováděl zednický mistr Matěj Kalous.[1]

Roku 1792 se v domě narodil literát František Turinský. Roku 1814 byla budova doplněna o věž s cibulovou střechou a hodinami. Roku 1882 byla nad vchodem umístěna pamětní deska Františka Turinského od sochaře Bohuslava Schnircha. Roku 1910 byla budova ve své levé části výrazně rozšířena o patrovou přístavbu se zasedací síní. Byla tak zastavěna proluka mezi budovami radnice a Záložny.[1] Roku 1915 byla v průčelí odhalena pamětní deska připomínající Jana Husa. Roku 1928 byly po stranách vchodu umístěny dvě pamětní desky se jmény 101 poděbradských občanů, kteří padli v bojích první světové války. Roku 1930 byla radnice přemístěna do bývalého Okresního domu (tzv. Nová radnice).[1]

Roku 1945 se stará radnice stala sídlem místní knihovny.[4] Roku 1956 byla budova výrazně upravena pro knihovnické využití.[1]

V letech 2015–2016 proběhla rekonstrukce knihovny s celkovými náklady 28,3 milionu korun. Mimo jiné byla půda ve druhém patře přeměněna v dětské oddělení, ve dvoře vznikla venkovní čítárna a zpřístupněny byly též renesanční sklepy.[5]

• 
  Pamětní deska Františka Turinského
• 
  Pamětní deska Jana Husa
• 
  Venkovní čítárna