Stanisław Bizański

Stanisław Bizański (16. ledna 1846 v Krakově – 4. ledna 1890 tamtéž) byl polský fotograf, známý především svými fotografiemi Tater.

Stanisław Bizański
Narození1846
Krakov
Úmrtí1890 (ve věku 43–44 let)
Krakov
Povolánífotograf
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Czarny Staw nad Morskim Okiem

Životopis

Byl synem Jana Nepomucena, malíře a profesora na Akademii výtvarných umění v Krakově. V roce 1880 se stal majitelem fotografického studia „Pod Nową Bramą“ na ulici Sienna 10 v Krakově. Před rokem 1884 byl závod přesunut na adresu Plac Szczepański 3.

Stanisław Bizański je známý především svou fotografií s tatranskou tematikou, která ho zaujala u jeho přítele – Waleryho Eljasze-Radzikowského [1]. Bizański také pořídil řadu portrétních fotografií; jeho klienti byli například: Władysław Mickiewicz, Józef Kotarbiński nebo spisovatel Henryk Sienkiewicz. Umělec dokumentoval podhalský folklór a zaznamenal charakteristické lidské typy. Díky němu se zachovaly obrazy známých tatranských průvodců (Jędrzej Wala mladší, Jan Krzeptowski) a lidí spojených s Tatrami (Walery Eljasz-Radzikowski nebo kněz Józef Stolarczyk). Bizańského fotografie mají kromě své umělecké hodnoty také dokumentární.

Stanisław Bizański a jeho manželka Maria měli dva syny – Władysława a Kazimierza. Zemřel v Krakově ve věku 44 let.[1]

Fotografické studio Stanisława Bizańskiho

Některé z fotografií přisuzovaných Bizańskému pořídili jeho kolegové v terénu. Jednoho z nich, Józefa Głogowského, doprovázel v srpnu 1889 Walery Eljasz-Radzikowski, který zanechal poznámku nazvanou Seznam tatranských pohledů pořízených na fotografii Józ [efa] Głogowského pro St. Bizański [2]. Ve dnech 19. – 30. srpna 1889 Głogowski pořídil v Tatrách 86 fotografií, které pokrývaly oblasti Hala Gąsienicowa, Dolina Pięciu Stawów Polskich, Morskie Oko, údolí Biała Woda, údolí Kościeliska, údolí Mała Łąki a horská údolí. O samotném Głogowski se mnoho informací nedochovalo.[1]

Po předčasné smrti Stanisława Bizańského pokračovala v jeho činnosti až do roku 1900 jeho manželka a syn Władysław. V roce 1892 otevřeli pobočky v Krynici a Zakopaném, které byly na ulici Nowotarska [1]. Władysław Bizański provozoval obchod i po smrti své matky. Jeho mladší bratr Kazimierz byl aktivní horolezec, fotografoval také v Tatrách.

Vzpomínka

Po umělcově smrti vydala rodina dvě alba s jeho díly Widoki Tatr w fotografiach Stanisława Bizańskiego fotografa w Krakowie (60 fotografií) a Widoki z Tatr (30 fotografií). V letech 1890–1901 se v publikacích Tatranské společnosti objevily četné fotografie od Bizańského ve formě heliogravurních dodatků.

V roce 2012 Tatranský národní park připravil výstavu děl Stanisława Bizańského ve městě Kuźnice – 40 tabulí s fotografiemi.[3]

Bibliografie

Zofia Radwańska-Paryska, Witold Henryk Paryski: Wielka encyklopedia tatrzańska. Poronin: Wyd. Górskie, 2004. ISBN 83-7104-009-1.

Galerie
  • Portrét Jędrzeja Wali (mladší)
  • Portrét Henryka Sienkiewicza
  • Pohled z Wołoszyna
  • Stanisław Tarnowski
  • Wanda Barszczewska
  • Portret Antoniny Domańskiej
  • Maciej Sieczka 1885
  • Dětská fotografie, ateliér Krakow
  • Dětská fotografie, ateliér Krakow
  • Dívka, ateliér Krakow

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stanisław Bizański na polské Wikipedii.

  1. [s.l.]: [s.n.] ISBN 83-87730-46-7.
  2. ZakopaneDlaCiebie.pl - Sylwetki - STANISŁAW BIZAŃSKI. zakopanedlaciebie.pl [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. (polsky)
  3. Nowe wystawy czasowe Tatrzańskiego Parku Narodowego. WATRA - Podhalański Serwis Informacyjny [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. (polsky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.