Standardní svíčka

Cefeida je pulsující proměnná hvězda, jejíž perioda pulsů je přímo závislá na jejím zářivém výkonu. Pulsace způsobuje pravidelné smršťování a rozpínání jejích podpovrchových vrstev. Název byl odvozen od hvězdy Delta Cephei v souhvězdí Cefea. Periody cefeid se pohybují mezi třemi a třiceti dny.

Cefeidy se jako standardní svíčky používají do vzdálenosti zhruba 10⁷ světelných let. Na větších vzdálenostech nelze spolehlivě rezeznávat jednotlivé hvězdy. Pomocí cefeid byla změřena například vzdálenost Galaxie v Andromedě.

Supernova typu Ia je bílý trpaslík, který je součástí dvojhvězdy a který vybuchl, protože odsával hmotu ze svého průvodce až jeho hmotnost přesáhla Chandrasekharovu mez. Díky tomu, že tato mez je teoreticky spočtená, lze spočítat i energii tohoto výbuchu, a tedy i jeho absolutní jasnost. Po naměření jasnosti supernovy na obloze tak lze odvodit i její vzdálenost. Typ supernovy se zjišťuje ze spektra světla výbuchu.

Supernovy typu Ia se jako standardní svíčky používají od vzdálenosti zhruba 10⁶ světelných let. Na kratších vzdálenostech chybí dostatek těchto supernov. Jsou prakticky jediným nástrojem umožňujícím měření velkých intergalaktických vzdáleností. V roce 1998 dala pozorování supernov typu Ia neočekávaný výsledek — Vesmír prodělává zrychlující se expanzi.