Střešovické skály

Předmětem ochrany jsou pískovcové skály s přirozenými jeskyněmi a puklinami, geologicky i krajinářsky významné. Jedná se o skalní odkryvy v prostoru mezi ulicemi Na Petřinách a U VI. baterie. Z geomorfologického hlediska je toto chráněné území, ležící v nadmořské výšce 315-335 metrů, součástí Pražské plošiny. Přesným zaměřením jednotlivých parcel bylo zjištěno, že rozloha chráněného území je mnohem menší, než 2,5 ha, uvedených v původní vyhlášce - ve skutečnosti se jedná o plochu pouhých 1,4449 ha .[4]

Geologická charakteristika

Pískovcové stěny s malou jeskyní

Jeskyně obydlená bezdomovci (2021)

Ve spodní části geologického profilu se nacházejí sladkovodní hrubozrnné pískovce, na kterých leží vrstva jemnějších pískovců s kaolinickým tmelem a s jílovitými partiemi peruckých vrstev (cenoman, svrchní křída). Ve svrchní části profilu se nacházejí mořské pískovce korycanských vrstev, v jejichž jílovitých partiích lze nalézt četné ichnofosilie.[4] V minulosti byl v dané lokalitě těžen písek, kámen a snad i limonit. Stopy po těžbě jsou dosud patrné v bývalém lomu, který se nachází poblíž východní hranice chráněného území.[4]

Skály odedávna sloužily jako zdroj stavebního materiálu. V severovýchodní části areálu bývala pískovna, ve zplanýrovaných vytěžených partiích lomu začala ve 2. polovině 19. století vznikat kolonie domků, základ dnešních starých Střešovic. Provizorní obytné stavby, stejně jako hasičárna, byly zbourány postupně v letech 1945-1968, poslední zděný domek byl zbořen až po roce 1968, kdy bylo území vyhlášeno přírodní rezervací. Od 90. let začali zdejší jeskyni v sezóně obydlovat bezdomovci.

Skály jsou také prameništěm vody. Praménky vytékající na Střešovickou ulici v oblasti pod zvoničkou během zimního období v 60.-70. letech 20. století způsobovaly náledí a byly příčinou dopravních nehod. V 80. letech je podnik Sady, lesy, zahradnictví dokázal usměrnit intenzivní výsadbou popínavých rostlin. Nejsilnější pramen měl chutnou pitnou vodu a sloužil od 19. století do 90. let 20. století jako Střešovická studánka[5]. Po roce 2000 ji zlikvidovala nepovolená novostavba domu a jeho příjezdová cesta.