Střítež nad Ludinou

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371. Archeologické nálezy dokládají původní osídlení oblasti již od eneolitu. Ves byla založena v rámci kolonizace území severně a severovýchodně od Hranic na příkaz olomouckého vévody Fridricha benediktinským opatstvím v Rajhradě ve druhé polovině 12. století, pravděpodobně v roce 1169. Později vesnice patřila k majetku kláštera Hradisko. Keramické nálezy na pohřebišti lze datovat do období po roce 1250.

První písemná zmínka o Střítěži pochází z roku 1412, kdy zdejší fojt ručil za fojta z Bělotína. Později se vžil i německý název Arnsdorf. Poté, co Jan Ctibor Tovačovský z Cimburka získal v roce 1427 panství Hranice, rozšířilo se učení Jana Husa i do vesnic. Později klášter získal majetek zpět.

Během česko-uherské války v letech 1468 až 1471 prošla Moravskou bránou různá vojska. Vesnice přitom částečně zpustla. Klášter, který podporoval krále Jiřího z Poděbrad, se kvůli válečnému zatížení dostal do finanční tísně a musel zastavit panství Hranice. V roce 1499 jej koupil Vilém II. z Pernštejna. Vesnice Šovejda na jihu zanikla v letech 1499-1516 a na jejím území byl založen Olšovec. V roce 1547 prodal Johann z Pernštejna panství Weißkirchen Wenzelovi von Haugwitz auf Biskupitz. V roce 1553 postoupil panství Janu Kropáčovi z Nevědomí. Za jeho vlády se v obci usadili Moravští bratři. Dcera Jana Kropáče a dědička Anna se po smrti svého manžela Jana z Kunovic provdala za Jana mladšího ze Žerotína. Po něm následoval Dietrich z Kunovic, který v roce 1600 postoupil panství výměnou Zdeňkovi z Pottensteinu a Žampachu. V letech 1610-1612 byl majitelem Karl Berger z Bergu. Po něm následoval Václav Mol z Modřelic. Jeho majetek byl po bitvě na Bílé hoře v roce 1621 zkonfiskován a následujícího roku prodán kardinálu Františku Xaverovi z Dietrichštejna. Tvrdou rukou provedl protireformaci. V roce 1627 byla Střítež spolu s Jindřichovem, Olšovcem, Partutovicemi a Nejdkem přifařena k Bělotínu, kde byly pro tato převážně česky osídlená místa zřízeny samostatné matriky. Dietrichsteinové zůstali majiteli panství až do 19. století. V roce 1781 byla třetina obce zaplavena při povodni na řece Ludině. V roce 1772 byla postavena fara a v roce 1822 byl vysvěcen kostel.

Po zrušení patrimoniálních panství se Střítež nad Ludinou stala v roce 1850 samostatnou obcí v rámci okresního hejtmanství Moravská Bílá Cerkev. V roce 1866 zemřelo 33 obyvatel na epidemii cholery. V roce 1870 začala vlna emigrace do Texasu. V letech 1924-1930 byly v obci v provozu dva lomy. V roce 1931 byly části velkostatku hraběnky Althannové rozparcelovány. Po Mnichovské dohodě byla Střítež / Ohrnsdorf 1. října 1938 připojena k Německé říši spolu s obcemi Partutovice / Bartelsdorf, Jindřichov / Heinrichswald, Luboměř / Laudmer, Spálov / Sponau a Heltínov / Scherzdorf, které byly rovněž obydleny většinou Čechů. Po jednáních byly Partutovice, stejně jako Jindřichov a Střítež nad Ludinou, 21. listopadu 1938 vráceny Československu a okres Mährisch Weißkirchen byl zrušen. Po druhé světové válce byl název obce rozšířen o přídomek Nad Ludinou, aby se odlišil od stejnojmenných míst. V rámci územní reformy v roce 1960 a zrušení okresu Hranice byla Střítež nad Ludinou k 1. lednu 1961 přiřazena k okresu Přerov. Obec má od roku 1994 znak a od roku 1995 prapor.

Na území obce zasahuje dálnice D1. Dále zde vedou silnice III. třídy:

• III/44016 Olšovec – Střítež – Bělotín
• III/44020 exit 308 – Střítež – Jindřichov

• Římskokatolická farnost Střítež nad Ludinou

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Střítež nad Ludinou na Wikimedia Commons
• Střítež nad Ludinou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Encyklopedické heslo Střítež v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích