Stříbro-oxidový článek
Stříbro-oxidový článek či stříbrný článek je druh primárního (nenabíjecího) galvanického článku založeného na reakci mezi oxidem stříbrným a zinkem. Jeho jmenovité napětí je 1,55V
Stříbro-oxidové články mají vysokou kapacitu, životnost, limitujícím faktorem pro jejich častější použití je vysoká cena stříbra v nich obsaženém- proto jsou nejčastěji používány ve velikostech knoflíkových článků v hodinkách, kalkulačkách, naslouchátkách, laserových ukazovátkách a podobných malých zařízeních, kde objem stříbra nehraje významnou roli v koncové ceně. Ve větších velikostech jsou užívány pouze například v armádě v torpédech Mark 37.
Chemické děje
Katoda (kladný pól) je tvořena oxidem stříbrným, anoda (záporný pól) zinkem. Elektrolytem je hydroxid sodný (NaOH) nebo hydroxid draselný (KOH) ve vodném roztoku.
Chemické děje probíhající v baterii popisuje následující rovnice.
KOH/NaOH
Zatímco verze s hydroxidem sodným má vyšší energetickou hustotu, verze s hydroxidem draselným je schopna dodávat vyšší proudy (vhodné například pro LCD digitální hodinky s podsvícením displeje)
Obsah rtuti
V dřívější době byla vyráběna zinková elektroda ze slitiny zinku a malého množství rtuti. Bylo to z důvodu omezení koroze elektrody a vývinu plynů uvnitř článku. Přijetím směrnice RoHS bylo nutno rtuť eliminovat a proto výrobci nyní používají jiné technologie pro zabránění vývinu plynů uvnitř článků.
Charakteristika
Ve srovnání s dříve používanými rtuťovými články má vyšší napětí (1,55V), což může být problém pro některé spotřebiče počítající se rtuťovými články. Vybíjecí křivka je mnohem rovnější, než v případě alkalických článků (při vybíjení se napětí drží dlouho na stejné hodnotě a pak prudce klesne, zatímco u alkalických se postupně snižuje).
Historie
Až do objevu lithiových článků měly stříbro-oxidové články nejvyšší známou energetickou hustotu. Původně byly vyvinuty pro letectvo. Použity byly i v misích Apollo- Lunar Rover byl napájen baterií článků o napětí 36V a kapacitě 121Ah s KOH elektrolytem.