Stříbrný vrch (Novohradské hory)

Stříbrný vrch (německy Gross Aibenberg) je součástí výrazného hřbetu mezi Pohorskou Vsí a Žofínem v Novohradských horách, dosahuje 936 m n. m. Nachází se 4 km jihovýchodně od Pohorské Vsi a 1 km západně od česko-rakouské hranice.

Stříbrný vrch
Tor na vrcholu Stříbrného vrchu

Vrchol936 m n. m.
Prominence54 m ↓ u Okružní cesty
Izolace2,1 km → Vyhlídka (Novohradské hory)
Poloha
StátČesko Česko
PohoříNovohradské hory / Pohořská hornatina / Žofínská hornatina
Souřadnice48°39′14″ s. š., 14°41′57″ v. d.
Stříbrný vrch
Horninažula weinsberského typu
PovodíMalše
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geologie a geomorfologie

Skalní základ Stříbrného vrchu tvoří jednotvárná série moldanubika, z níž zde vystupuje moldanubický pluton, zastoupený středně zrnitou porfyrickou biotitickou žulou weinsberského typu, ve vrcholových polohách s menšími intruzemi biotitické žilné žuly a žilného křemene. Ve vrcholových partiích Stříbrného vrchu se nachází rozsáhlá kryoplanační terasa (150 x 150 m), z níž vystupuje mohutný tor. Okraje kryoplanační terasy jsou tvořeny mrazovými sruby, zvětralou skalní hradbou a balvanovitými sutěmi a kamennými proudy. Mezi četnými skalními útvary na jižním svahu se nalézá útvar hřibovitého tvaru.[1] Na mírnějším SZ-S svahu se vyskytuje koncentrace pramenišť.[2]

Přírodní rezervace

Stříbrný vrch je součástí přírodní rezervace Pivonické skály. Předmětem ochrany jsou relativně přirozené porosty acidofilních a květnatých bučin, s charakteristickým floristickým složením a druhově početnou avifaunou.

Přístup

Na Stříbrný vrch nevede žádná značená cesta a přístup je proto orientačně náročnější. Z jihu vede pod Stříbrný vrch zpevněná cesta od bývalé osady Terčí Huť. Z této cesty pak vychází Okružní cesta, která v nadmořské výšce cca 880 m Stříbrný vrch obkružuje. V závěrečném úseku výstupu z jižní strany na skalnatý vrchol jsou zachované kamenné schody, které jsou dokladem, že před druhou světovou válkou byl Stříbrný vrch, podobně jako nedaleký Pivonický vrch, vyhledávaným turistickým cílem. Z této doby se také dochoval buquoyský pomník v podobě kamenné mohyly s nápisem Karl Georg’s Tanne 1927 stojící 110 m severně od vrcholu.

Reference

  1. ČÍŽEK, Ondřej. Morfometrická analýza Novohradských hor. České Budějovice, 2008. 87 s. Diplomová práce. Pedagogická fakulta JČU. Vedoucí práce Jiří Rypl. s. 42. Dostupné online.
  2. WIMMER, Jiří. Plán péče o EVL/ZCHÚ Žofínský prales – Pivonické skály. [s.l.]: NaturaServis, s.r.o., 2014.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.