Státní znak Belgie

V černém poli zlatý lev s červenou zbrojí. Štít je převýšen zlatou helmicí či přílbou, zdobenou bordurou a damaskováním, otočenou dopředu, otevřenou, bez hledí, červeně podšitou a vrcholící zlatou královskou korunou, přikryvadla zlatá a černá; kolem štítu je zavěšen řetěz řádu Leopoldova, a provázen je dvěma zkříženými žezly, pravým s Rukou Spravedlnosti a levým se lvem ze štítu.

Štítonoši jsou dva přirození vpřed hledící lvi, každý drží zlatou korouhev se zlatým třepením, dvakrát polcenou černě, zlatě a červeně. Vše je položeno na červený hermelínový stan se zlatou bordurou, třepením a vyvázaný zlatými šňůrami, vrcholící královskou korunou, z níž vynikají dvě stříbrné stuhy se zlatou bordurou a třepením. Za stanem a nad ním vlající vztyčená korouhev (na příčném ráhně)/un panonceau v belgických barvách, na němž je umístěn štítek Brabantu, totožný se znakem království. Tato korouhev/panonceau je provázena korouhvemi (praporci) osmi ostatních provincií, totiž:

vpravo 1. Liège/Lutych, jež je čtvrcena, v prvním poli v červeném zlatý perron (sloup, symbol svobody měst Lutyšského biskupství) - na třech stupních, podložený třemi “dřepícími”/accroupis lvíčky a převýšený zlatou šiškou, což je znak knížectví Lutyšského; ve druhém červeném poli stříbrné břevno, což je znak vévodství Bouillon; ve třetím stříbrném tři korunovaní zelení lvi, znak markýzátu Franchimont; ve čtvrtém poli devětkrát děleno zlatě a červeně, což je znak hrabství Looz (též Loon). V patě vložena zlatá špice se třemi červenými lovčími rohy okovanými stříbrně na stříbrných šňůrách, což je znak hrabství Horn.

2. Flandre-Orientale/Východní Flandry: černý lev s červenou zbrojí ve zlatě.

3. Flandre-Occidentale/Západní Flandry: polceno, v prvním zlatém poli modrý štenýř šesti kusů, přeložený červeným štítkem; ve druhém zlatém poli je černý lev s červenou zbrojí.

4. Anvers/Antverpy, polceno, v prvním červeném poli tři věže (dvě a jedna), spojené třemi kurtinami (stěnami), nad dvěma bočními věžemi po jedné dlani, jedné kosmé a jedné šikmé, vše stříbrné, s černými spárami a okny, hlava (Svaté) Říše, tedy markrabství Svaté říše římské; ve druhém zlatém poli tři červené kůly, na zlatém štítku ve středu poli černý orel, což je znak panství Mechelen/seigneurie de Malines; stříbrná pata s modrým kůlem je znakem panství/seigneurie de Turnhout.

Vlevo: 1. Hainaut/Henegavsko, čtvrceno, v 1. a 4. zlatém poli černý lev s červenou zbrojí; ve 2. a 3. zlatém poli červený lev s modrou zbrojí.

2. Limbourg/Limbursko, ve stříbře červený dvouocasý lev se zlatou zbrojí a korunou.

3. Luxembourg/Lucembursko, ve stříbrném poli s pěti modrými břevny červený dvouocasý lev se zlatou zbrojí a korunou. 4. Namur, ve zlatě černý lev s červenou zbrojí, přeložený červeným kosmým zúženým břevnem.

4. Namur, ve zlatém poli černý lev s červenou zbrojí, přeložený červenou kosmou latí (Bâton).

Deviza: L'union fait la force (Eendragt maekt magt) zlatými literami na červené stuze černě lemované.

V černém poli zlatý lev s červenou zbrojí, převýšen (štít, nikoli lev!) zlatou královskou korunou červeně podšitou se stříbrnými stuhami se zlatou bordurou a třepením. Za štítem je zavěšen řetěz (kolana) Leopoldova řádu, provázený dvěma zkříženými žezly, pravým s Rukou Spravedlnosti, levým se lvem ze štítu. Deviza: L'union fait la force (Eendragt maekt magt) zlatým písmem na červené stuze černě lemované.

V praxi se velkého znaku zřejmě užívá jen na královské pečeti, příslušníci královského domu užívají středního znaku nebo jeho modifikací a belgické státní instituce malého znaku.